Frýdlantsko rozhodně nepatří mezi nejčastěji zmiňované oblasti, když se mluví o muškaření v Čechách. Přesto má tato oblast co nabídnout jak rybářům, tak i ostatním návštěvníkům.
Geografické uši České republiky mě přitahovaly již od hodin zeměpisu na základní škole. Aniž bych o některých částech naší republiky něco bližšího věděl, byly mi vždy něčím sympatické - nejen uši, ale i zeměpisný nos s městem s poněkud směšným jménem Aš. Prvotní zájem byl zcela jistě vyvolán podobností k částem lidského těla, druhotný asi nádechem určitého tajemna, které tyto odlehlé části republiky ve mně vyvolávaly. Ašský výběžek již znám několik let, ale teprve v roce 2001 jsme poprvé navštívil pravé české ucho - Frýdlantský výběžek. Tato část republiky se mi zalíbila na první pohled, a to je také důvod, proč nyní můžete číst tyto řádky.
Frýdlantský výběžek najdeme nedaleko od Liberce, severně od Jizerských hor. Celá oblast je přibližně 20 km dlouhá i široká a přirozeným centrem je městečko Frýdlant. Základní informace o celé oblasti můžeme získat na adrese www.frydlantsko.cz, odkud je i následující stručná charakteristika oblasti:
Frýdlantsko - jedinečný kraj polí, luk, lesů a alejí starých stromů, měst, obcí a osad; území, kde se střetávají kultury: lužickosrbská s německou a německá s českou. Kraj, jehož historie sahá do dávných časů; když se Frýdlant již pyšnil hradbami, nebylo po Liberci ani památky. Frýdlantská krajina je silné poznamenaná dlouholetým pečlivým hospodařením německého obyvatelstva - podél potoků tu stojí domy a chalupy tvořící často i několik kilometrů dlouhé vesnice, obří hrázděné stavby, rozsáhlé statky, stodoly, pískovcové náhrobky dávných lenních páně. Frýdlantsko se rozkládá na ploše 319 km2. V osmnácti samosprávních městech a obcích žije 24 tisíc obyvatel. Pracovní příležitosti nabízí zemědělské a lesní hospodaření s dlouhou tradicí, textilní a dřevozpracující průmysl a řada dalších podnikatelských aktivit a činností v nejrůznějších oborech, např. v cestovním ruchu. Frýdlantsko je severní vstupní branou do působivých partií Jizerských hor, které Frýdlantský výběžek oddělují od ostatních částí libereckého okresu.
Hlavním rybářským magnetem regionu je říčka Smědá. Na celém toku hospodaří frýdlantská rybářská organizace a se dvěma jejími členy jsem se koncem roku sešel na krátké povídání o řece, rybách a rybářích. Pánové Roland Niedermayer (předseda MO) a Jaroslav Froněk (rybářský hospodář) povídali o rybařině jako každý, kdo dělá svoji práci nebo koníček s radostí a nadšením.
Frýdlantská organizace je především organizací pstruhařů. Muškařů je zde početná skupina - z celkového počtu více než stovky vydaných pstruhových povolenek náleží více než polovina muškařům. Podíl muškařů stále roste především díky oblibě muškařiny mezi mladými. Většina starších muškařů jsou ortodoxní muškaři, kteří loví převážně na sucho a váží výhradně z přírodních materiálů. Organizace vlastní i sádky, ze kterých pochází většina násady pro místní revíry.
Revíry vhodné pro muškaření jsou zde dva - oba na říčce Smědé. Pramen Smědé můžeme najít v Jizerských horách nedaleko pramene mnohem známější Jizery. Smědá se vydává na svoji pouť opačným směrem než Jizera a směřuje na severozápad přes Hejnice, Raspenavu až do Frýdlantu. Nedaleko za Frýdlantem tok nabírá severní směr a meandruje více než deset kilometrů směrem k polské hranici, kterou překračuje nedaleko Habartic. Na polské straně říčku brzdí údolní nádrž Witka, aby Smědou vypustila na několik posledních kilometrů cesty, na které říčka stihne překročit další, tentokrát německou hranici. Na německo-polské hranici se Smědá vlévá do dalšího českého "uprchlíka" řeky Nisy.
Podobně jako mnohé české řeky Smědá nerada vzpomíná na období od 50. do konce 80. let. Průmyslové a komunální znečištění a kyselé deště vykonaly své a Smědá v této době rozhodně nebyla pstruhařským rájem. Začátkem 90. let se situace začala zlepšovat. Díky poklesu průmyslové výroby a vápencování hor se postupně snižovala kyselost vody a místní rybáři tak mohli začít s intenzivním vysazováním ryb. Po několika letech začala práce místních rybářů přinášet své ovoce a dnes se ze dvou revírů Smědé vyloví ročně cca 8-9 metráků lososovitých ryb, což je vzhledem k velikosti revíru velmi slušné.
Nejčastěji lovenou rybou je potočák, zhruba od roku 1993 se intenzivně vysazuje i lipan a zdá se, že se mu ve Smědé začíná dobře dařit. Každoročně se vysazuje i duhák a siven, kteří patří k poměrně častým úlovkům, především v horní polovině toku. V určitých místech se prý siven a duhák občas i vytírají, ale především u sivena byla očekávána větší adaptabilita (díky kyselejší vodě) na prostředí a bez každoročního vysazování by se tento druh z řeky rychle vytratil.
Místní rybáři se snaží přistupovat k hospodaření velmi citlivě. O tom svědčí i zavedení chráněné rybí oblasti přímo ve Frýdlantu. Tady Smědá protéká kamennou regulací a ryby zde nemají tolik úkrytů. V minulosti byl proto úsek vždy velice brzy po začátku sezóny vychytaný. Dnes, když jdou pstruzi do tření, zde můžeme zahlédnout až půlmetrové jikrnačky nebo lipany nad 40 cm. Pod jezem, kterým chráněná oblast končí, byl v loňské sezóně (2001) chycen (a puštěn zpět do vody) i lipan dlouhý 49cm. Chvályhodné a moudré je i vysazování duháků během měsíce září. Hladoví duháci jsou tak alespoň v první sezóně ušetřeni náporu třpytkařů a více jich v řece vydrží do dalšího roku.
Jak jsem již naznačil Smědá je rozdělena do dvou revírů. Pstruhový revír Smědá 2 má charakter horské bystřiny s kamenitým řečištěm a čistou, dozlatova zbarvenou rychle tekoucí vodou. Muškařit se dá již od městečka Hejnice u koupaliště pod prvním jezem a kromě chráněné rybí oblasti můžeme řeku prochytat až ke konci revíru u tělesa hráze přehrady v Hartě. Lovit můžeme i přímo ve Frýdlantu, kde je hezký úsek pod frýdlantským zámkem. Lovit se na revíru dají všechny výše zmíněné druhy ryb. Důkazem, že čistota vody se radikálně zlepšila, je i výskyt mihule, mřenky mramorované i střevle potoční. Na Smědé 2 je střevle méně než na Smědé 1, neboť je tato drobná rybka oblíbenou potravou potočáka, kterého je na dvojce mnohem více.
Neméně zajímavým revírem je i mimopstruhová Smědá 1. Ale o tomto revíru se dozvíte v dalším pokračování tohoto článku. A prozradím vám i tajnou zbraň na místní lipany i pstruhy, kterou mi frýdlantští rybáři věnovali.
