Druhá část článku o muškařské výpravě MOL po jezerech střední Anglie.
Úterý, 4.6.2002:
Úterý bylo ve znamení druhé výpravy na Rutland Water. Nechtěli jsme nic ponechat náhodě a tak jsme na úterní rybařinu pozvali zkušeného průvodce, sekretáře nottinghamského muškařského klubu Colina Edwardse. Colin je bývalý pilot, dnes již v důchodu, a především vášnivý muškař. S muškařským prutem navštívil všechny kontinenty, ale pro nás bylo důležité, že vlastní sezónní povolenku na Rutland Water (což pro nás byla taková malá záruka toho, že se nebude opakovat sobotní fiasko).
Colinův průměr je v letošním roce 8 ryb na vycházku a letos se ještě ani jednou nevracel domů bez ulovené ryby (a zase puštěné, protože Colin je zastáncem Chyť a pusť). V úterý však žádnou rybu pouštět nemusel, protože žádnou nechytil. Dodnes nevíme, zda se jednalo o průvodcovskou slušnost nebo prostě fakt, že ryby toho dne moc nebraly. Osobně se přikláním k druhému tvrzení, protože česká posádka chytila za celý den také pouze 4 ryby (3 duháci a 1 potočák). Opět se ukázalo, že jezerní muškařina může být tvrdá řehole. Dvanáct hodin házení a stahování téměř bez záběru, zima a otlačené zadky z tvrdých laviček na lodičkách.
Středa, 5.6.2002:
O středě se raději příliš zmiňovat nebudu. Původně jsem měl zamluvené rybaření na řece Wye, která protéká národním parkem Peak District. Wye je menší říčka, jedna z mála, kde se přirozeně vytírá pstruh duhový. Celá řeka je v soukromých rukou a sehnat jednodenní povolenku je opravdu tvrdý oříšek. Navíc začátkem června se očekávalo líhnutí májovek a tudíž i ceny se vyšplhaly závratně vysoko. Sehnal jsem pouze povolenky na menší úsek v blízkosti Haddon Hall, ale cena 50 liber za den a prut nás rychle odradila. Náhradou mělo být rybaření na řece Derwent, kde se dala pořídit povolenka na úsek protékající lázněmi Matlock. Cena povolenky byla pouhé 3 libry. Lovit se měl především lipan a občas potočák. Úsek však nestál za nic, navíc bylo dost vody a hustě pršelo, takže jsme po několika smočení mušek rezignovali a vrátili se domů vázat mušky na jezerní obludy. Doma nás čekalo nemilé překvapení. Muddlerovy pruty dorazily. Bohužel je někde na letišti přejel parní válec.
Čtvrtek, 6.6.2002:
Další bod na programu naší výpravy byl již jednou zmíněný národní park Peak District. Naším cílem však nebyly krásné (a drahé) pstruhové a lipanové toky, ale pstruhové nádrže na řece Derwent. Na Derwentu jsou nádrže tři (Howden, Derwent a Ladybower), ale jak jsme se záhy dozvěděli, pouze v posledně jmenované se dá komerčně muškařit. Howden má velmi kyselou vodu (díky přítokům pramenících v rašeliništích) a je téměř bez ryb, Derwent je na tom s kyselostí o trochu lépe ale ryby se zde nevysazují, takže zde žijí pouze malí divocí potočáci. Nejníže položená přehrada Ladybower má také ještě dosti kyselou rašeliništní vodu, ale již ne natolik, aby se sem nemohli vysazovat duháci, siveni a potočáci.
Protože jsme strávili čtvrteční dopoledne cestováním, zakoupili jsme si pouze půldenní povolenky na rybolov ze břehu. Břehové chytání na Ladyboweru je poměrně jednoduché, protože přehrada je posazena v hlubokém údolí a dva metry od břehu je velmi slušná hloubka. Délka hodu tudíž není tak důležitá. Králem Ladyboweru byl Muddler, který za odpoledne a večer vytáhl 5 ryb na kombinaci suchý chrostík (přívěs) a patentka (koncová cca 1m od přívěsu). Ryby sbíraly relativně blízko břehu, takže se daly vcelku dobře vyházet. Kozel bezmezně důvěřoval své Rudé tajné zbrani (tři záběry, jedna vytažená ryba), ale Muddlerova kombinace se zdála úspěšnější. Já jsem měl záběr na Vivu, ale rybu se mi podařilo vytáhnout až na napodobeninu "polosuché" májovky.
Pátek, 7.6.2002:
Na pátek jsme plánovali celodenní rybolov na Ladyboweru. Objednali jsme jednu loď a domluvili se na pravidelné rotaci (dva na lodi a jeden na břehu). Loď byla docela levná, ale také dost mizerně udržovaná (motor se nám zasekl při prvním přejezdu jezera a museli jsme jej tudíž vyměnit).
Ještě před odjezdem na vodu jsme však vyzpovídali správce ohledně mušek. Správce toho však moc nenamluvil a z toho, co nám řekl vyznělo, že se na Ladyboweru loví především na lury. Doporučené vzory byly: Montana, Church Fry, Orange Chenille a Missionary. Vysvětlením pro nás byla prohlídka dna nádrže - téměř žádný hmyz, zřejmě díky vysokému stupni kyselosti vody.
Začal jsem s Kozlem na lodi a po chvilce jsem měl záběr na Vivu, ale ryba souboj vyhrála. Ve chvíli, kdy jsme začali driftovat kolem sádek uprostřed nádrže, začla Kozlova exhibice. Během chvilky vytáhl několik duháků na svého streamera, se kterým slavil úspěchy ve Švédsku. Vodil jej pomalu na intermediální šňůře. Duháci streamera pronásledovali, "okusovali" a po chvíli vždy přišel záběr.
Také Muddler prokazoval, že mu místní voda svědčí a měl ze břehu zdoláno několik duháků na Wooly buggera, kterého vodil na plovoucí šňůře. Na loď se mu nechtělo, a tak jsme se s Kozlem vydali na další drift okolo hráze. Kozel měl občas záběry na svého oranžového streamera, ale já jsem zůstal až do třetí hodiny bez zdolané ryby. Můj poslední zoufalý pokus se však ukázal jako skvělý tah. Přivázal jsem na konec cca 5 metrového návazce svoji variantu Bolení myšky a pomalu jsem ji popotahoval po hladině. Muška dělala na vodě dost rozruch a právě to byl rozhodující faktor úspěchu. Asi po třetím náhozu jsem viděl prvního duháka, jak mušku sleduje. Během půlhodinky jsem měl tři duháky - všechny ryby zaútočili na mušku z hladiny, což byla velmi zajímavá podívaná.
Poslední tři hodinky jsem strávil na lodi s Muddlerem, který moji metodu ještě vylepšil použitím klasiky - mušky Muddler Minnow. Během hodinky měl čtyři ryby oproti mé jedné. Přestože jsme chytali stejnou metodou, zdál se večer Muddler Minnow úspěšnější. Domníváme se, že důvod byl ve zlatém tělíčku, který navečer dělal Muddlerovu mušku přitažlivější než moji "ponurou" Bolení myšku.
Ryb jsme na Ladyboweru chytili dostatek a ukázalo se, že lury zde asi opravdu kralují. Na pakomáry a nymfy jsme neměli ani záběr. Všechny chycené ryby byly duháci, většinou čerstvě vysazení. Délka maximálně 35 cm (i když se zde údajně vyskytují i ryby mnohem větší). Musím podotknout, že se kvalita ryb (velikost, doba strávená v jezeře, bojovnost)zdaleka nebyla taková jako na Rutlandu, Eyebrooku nebo Thorntonu.
Výrava MOL po střední Anglii I.
Výrava MOL po střední Anglii III.
