S Vladimírem Šedivým o jezerním lovu v blízkosti hladiny | CzechNymph.cz
HomeČlánkyTaktikyS Vladimírem Šedivým o jezerním lovu v blízkosti hladiny
Kategorie: Muškařské taktiky | Autor: Milan Hladik

O zkušenostech Vladimíra Šedivého s lovem poblíž hladiny.

Český rybář Článek uveřejněn se se souhlasem časopisu Český Rybář.


Bibio

Rád bych se tě zeptal na tvé zkušenosti s lovem poblíž hladiny. Když se řekne lov na hladině, představím si plovoucí šňůru a chrostíka, je to tak?

Ne úplně. Do skupiny typicky suchých mušek, se kterými jsem se setkal, bych asi zařadil chrostíky, pak lov na mušky napodobující líhnoucí se olivky zvané „Shutle cock“ a třeba lov na májovky, který bývá úspěšný v období jejich líhnutí například ve Švédsku. Tyto vzory napodobují různý hmyz, ale způsob lovu má stejná pravidla: mušky musí dobře plavat, takže husté křídlo z CDC se ještě mastí, a konstrukce návazce je také podobná. Chytá se na dvě mušky tak dva metry od sebe a návazec z fluorokarbonu se 30 cm okolo mušky odmašťuje, nejlépe Fullerovou půdou, aby se potopil a nebyl vidět, a naopak ostatní části návazce je třeba namastit, aby se nepotápěly a netáhly mušky k sobě. Se zásekem je třeba počkat, až se ryba otočí hlavou dolů a mušku polkne. Pro takovýto lov jsou nejlepší menší vlny a podmračená nebo alespoň oblačná obloha.


Black buzzer

Dalším příkladem lovu poblíž hladiny je lov na mokré mušky. Jejich typickým představitelem je „Bibio“ uvázané z tuleně (první obrázek) nebo nejrůznější typy březnovek, hopperů a anglických a zejména skotských mokrých mušek. Tyto mušky se přitahují často velice rychle a loví se s nimi jak na plovoucí šňůře, tak i na pomalé intermediální šňůře nebo hoverce. Nejúspěšnější je to opět ve vlnách, kdy se nahazuje šikmo přes vlny.

A co lov na pakomáry?


Childs buzzer

Lov na pakomáry je samostatnou kapitolou. Lze tak chytat nejenom u hladiny, ale pokud použijeme dostatečně dlouhý návazec, tak i třeba v hloubce 4 m. Pouze při tomto lovu používám plovoucí šňůru a její konec slouží jednak jako jakýsi splávek, který drží mušky ve správné hloubce, a jednak jako indikátor záběru. Je třeba jej pečlivě sledovat a na každý pohyb reagovat nejprve zatažením za šňůru a pak zvednutím pomocí prutu. Pakomáry buď necháme přirozeně unášet vodou, nebo je oživujeme jen opravdu pomalými osmičkami, které mají za úkol spíše udržet kontakt s muškami. Na druhém obrázku je jeden z mých oblíbených černých vzorů, kdy do černé srsti z tuleně je přimícháno trochu v barvě bordó. Na posledním obrázku je výborná muška, kterou mi daroval Mike Childs a která se navazuje na horní přívěs.

Když uvidím na hladině kolečko, co mám udělat?

Tak to je nejlepší nahodit kousek stranou ve směru, ve kterém předpokládáš, že ryba plave. Někdy se pstruh i vrátí, když zaregistruje, že do vody něco spadlo. No a čtenářům přeji hodně takových koleček.

Odeslat e-mail Zavřít
 
E-mail
Předmět
Zpráva