První dáma muškaření

Muškaření není pouze výsadou mužů, i když po pravdě řečeno pravděpodobnost, že u vody potkáte dámu s muškařským prutem je stále mizivá. O to víc zaujme, pokud žena vládne muškařským prutem stejně dobře (a ne-li lépe) jako většina příslušníků opačného pohlaví. Jednou z těchto světlých výjimek je Jaroslava Hanzalová ze Sytna. Jarka je velmi dobře známá všem, co se točí okolo závodního muškaření. Sama již léta závodí a také závody organizuje. Využila jsem krátké návštěvy v Jarčině bydlišti a zeptala se jí několik otázek.

MOL : Jak jste se dostala k muškaření a jaké byly vaše začátky?

JH : Roku 1983 šel můj bratr na ryby na Úhlavku a vzal mě s sebou. Hned jsem chytila mníka - svého prvního a zatím i posledního. Samozřejmě jsem tenkrát chytala bez papírů, ale hned v zimě jsem si je udělala a začala legálně rybařit.

MOL : Jaké jsou vaše závodnické úspěchy?

JH : Velice si cením třetí příčky ve svém prvním mistrovství republiky v roce 1992, kterou jsem si nadělila k padesátinám. Jinak jsem mistrovství ať již říční nebo jezerní vyhrála sedmkrát - pětkrát na řece a dvakrát na jezeře. Léta chytám i druhou ligu "za chlapy" v Přešticích.

MOL : Organizujete sama také muškařské závody. Jaké?

JH : Jsem vedoucí odboru lovu ryb udicí Západočeského územního svazu a zároveň členem Ústředního odboru v Praze. Mám tedy pod palcem všechny závody v Západočeském kraji. Sama organizuji pouze muškařské závody (krajské přebory, Západočeský pohár juniorů), plavačku nechávám jiným.

MOL : Věnujete se i práci s dětmi. Jakým způsobem tato práce probíhá?

JH : Chodím na semináře mládeže, kde předvádím vázání mušek, popisuji vázací materiály a ukazuji dětem základy lovu na umělou mušku.

MOL : Proč se této činnosti s dětmi věnujete?

JH : Myslím si, že každá činnost, které se děti a mládež věnují, je lepší než kdyby seděly u piva v hospodě nebo fetovaly. Proto se této práci věnuji - a velmi mě to uspokojuje.

MOL : Muškaří i někteří další členové vaší rodiny?

JH : Muškaří můj syn. Rovněž se mi povedlo přivést k muškaření i několik místních mladých, kteří nejprve pomáhali při závodech jako rozhodčí a dnes již docela úspěšně muškaří.

MOL : Na která místa ráda chodíte rybařit?

JH : Západní Čechy mají solidní pstruhové vody poměrně daleko. Já osobně nejraději chodím na Mži 5. Je tam ovšem takový tlak na vodu a chaty jsou rozmístěné prakticky po celém toku, že se zde většina ryb vypytlačí. O slušnou rybu se zde takříkajíc nezavadí.

Když si chci zachytat, a to hlavně větší ryby (neboť drobných ryb je všude hodně), jezdím na Otavu až 100 km daleko, nebo pod Nechranickou přehradu na Ohři, což je vyhlášená pstruhová voda. Pokud tam pojedete, dejte si pozor na nebezpečné jámy, ve kterých já raději nerybařím.

MOL : Jaké jsou vaše oblíbené mušky? Máte nějaké vlastní speciality?

JH : Je pár mušek, které jsem vymyslela, i když po pravdě řečeno v téhle oblasti již není co vymýšlet. Mušek i vazačů je tolik, že se častokrát stane, že navážete novou mušku a pak najdete stejnou nebo velmi podobnou třeba v deset let starém katalogu.

MOL : Jakou používáte nejraději techniku?

JH : Nejraději chytám na sucho, protože na mokrou mouchu berou hlavně vysazení duháci spolehlivě vše, co padne do vody. A to pro mne samozřejmě není zajímavé. Mám nejraději, když musím rybu vyprovokovat a přesvědčit o své návnadě. Raději chytám na slabší vlasce a na malé háčky, samozřejmě bez protihrotu přesně v zásadách muškařiny, aby se ryba zbytečně nezraňovala.

MOL : Co se vám na muškaření líbí?

JH : Líbí se mi samozřejmě krásná příroda, kdy člověk téměř přestává chytat a pozoruje okolí. Zároveň však miluji pocit při závodech, když chytám proti chlapům a povede se mi je přechytat.

MOL : A co se vám na muškaření naopak nelíbí?

JH : Na muškaření se mi naprosto nelíbí, když se setkám s rybářem, který se chlubí, že ten den chytil šest ryb, přestože si smí vzít pouze čtyři ryby, nebo když mi ukazuje ryby, které jsou podměrečné nebo téměř "boxují s mírou". Zrovna tak nemám ráda, když se ryba klepne v době hájení. Vykonávám rybářskou stráž, takže se bohužel s těmito jevy častokrát setkávám.

MOL : Jaký je váš nesplněný muškařský sen?

JH : Velkých ryb už jsem pár chytla (mou největší je duhák - 64 cm), takže mým snem není ani tak ulovení nějaké velké ryby. Sny mají být takové, které se těžko plní, takže můj sen je Kanada, která se asi nesplní.

Děkuji za rozhovor a přeji mnoho příjemných chvil u vody.

Jak bylo naznačeno, Jarka je i vynikající vazačka. Věříme, že se některé její mušky brzy objeví i na stránkách MOL.