O muškaření s Davidem Šebou | Muškaření | CzechNymp.cz
HomeČlánkyOsobnostiO muškaření s Davidem Šebou
Kategorie: Osobnosti muškaření | Autor: Milan Hladik

Rozhovor s Davidem Šebou o muškaření.

Český rybář Článek uveřejněn se souhlasem časopisu Český Rybář.

V příštích dílech našeho seriálu o muškaření dostanou vedle již tradičních rozhovorů s Vláďou Šedivým prostor i další osobnosti naší závodní muškařiny. Jelikož jsme postupně přešli od jezerní muškařiny k lovu na streamery a mokré mušky na řekách, požádal jsem oslovené závodníky vedle jejich názorů na muškařinu a vůbec sportovní rybolov u nás o tři oblíbené vzory od těchto dvou typů mušek. Jako první se vám představí jihočeský závodník David Šeba, výborný vazač a představitel mladší generace závodníků, který se po několika létech výborných výsledků ve druhé a v první lize propracoval v loňském roce do užšího výběru reprezentace.

Davide, první otázka se samozřejmě bude týkat závodění. Jaká je tvoje taktika a jaká je tvoje nejoblíbenější metoda lovu?

Během závodů je často třeba využít všechny metody lovu, ale abych řekl pravdu, nejraději mám nymfu ve všech podobách, ať klasické bobše, nebo zlatohlavé nymfy. Pokud jsou ale závody na větší řece, jako je například moje oblíbená Vltava 28, většinou začínám chytat na streamer. Tím projdu vylosovaný úsek, ulovím několik ryb a zmapuju si vodu, aniž bych si ostatní ryby poplašil. Na streamer používám šestkový prut 290 cm dlouhý. Potom přijde na řadu nymfa, kterou už důsledně prochytávám vytipované části úseku, často se věnuji i místům, kde jsem měl předtím úspěch na streamera. Tak ulovím další trochu více opatrné ryby. V mělčích místech a v okolí břehů pak přijde na řadu suchá a mokrá muška, která má platnost především na bílou rybu.

 

 

Zmínil jsi se o Vltavě 28. Proč sis ji tak oblíbil?

Je to jednak proto, že je to voda, na které jsem vyrostl, a má zde platnost má oblíbená krátká nymfa. Zároveň se mi na ní líbí i to, že je to velice těžká voda na chytání. Krásné je zde i období rojení chrostíků. Je to jeden z našich nejlepších revírů, ale určitě by se dalo něco zlepšit. Podle mne už zde nemá opodstatnění jarní zákaz brodění, jelikož se lipan schopný výtěru v celé Vltavě 28 a 27 díky náletům kormoránů už téměř nevyskytuje. Letos možná měli někteří lipani žijící v dolních částech revíru štěstí, neboť řeka zde byla zamrzlá. Zrušením zákazu brodění by se rozmělnil jarní tlak na ostatní části revíru a zároveň by přítomnost rybářů omezila pytlačení ze strany vodáků, kteří se v posledních létech objevují na řece již od brzkého jara. Určitě by i pomohlo ustanovení dalšího úseku s režimem „Chyť a pusť“ v horní části revíru. Samozřejmě by se měl omezit denní počet úlovků na všech pstruhových revírech, vysazovaní pstruzi jsou dostatečné velikosti a dva úlovky denně by každému měly stačit. Určitě bych uvítal i pravidelnější nasazování ryb.

Jsem rád, že ti můžu slíbit, že nasazování ryb během celé sezóny je již připraveno. Co bys nám řekl k dnešním vzorům?

Oba vzory se velice hodí na začátek sezóny, tedy právě touto dobou. Často je používám společně na jednom návazci. Bílá je více výrazná a dávám ji na přívěs, platí na vysazené ryby, zelený tip z SLF je účinný především na siveny, červená barva v přední části mušky je určena pro duháky. Pokud jsou ryby více ochytané, berou tmavší vzor, opět ale z výrazným ocáskem. Ještě bych se chtěl vrátit k bílému vzoru, je totiž velice účinný v jarním období na boleny. Nahazuji šikmo přes proud a po napnutí šňůry nechávám mušky volně splavávat po proudu a oživuji je pouze pomocí krátkých tahů za šňůru, která jako telegrafní drát přenese tento pohyb na mušky. Ty ve vodě dělají takové vlnky, které jsou zejména pro boleny absolutně neodolatelné.

 

 

Teď bych se rád věnoval přímo vlastnímu lovu a předvedeným vzorům. Nejprve jsem se ale chtěl zeptat na jednu věc. Když jsi loni vyhrál při závodech druhé ligy ve Zlaté Koruně, řekl bych, že to nebylo v muškách, ty mají závodníci podobné, a na bílou rybu, která hrála hlavní roli, je možno použít celou řadu vzorů. Hlavní faktor bylo podle mne nasazení, s kterým si se během závodu v řece pohyboval.

Asi máš pravdu, já při závodech pokaždé makám naplno, nutí mne k tomu touha po vítězství, určitě sis všimnul, že jak při první lize, tak během nominačních závodů jsou na předních místech závodníci, kteří jsou jednak vynikající rybáři, ale kteří zároveň v řece během vymezeného času odevzdají opravdu maximum. A pokud se chceš mezi ně dostat, tak ti nic jiného nezbývá. Je pravda, že loni se do rozvodněné Vltavy spoustě závodníků moc nechtělo a díky tomu také padaly i nějaké nuly.

Minule jsi říkal, že vedle streameru a nymfy často při závodech používáš i mokrou mušku. V čem je její účinnost?

Podle mne je pro ryby mnohem dráždivější než suchá moucha, jednak ji mají blíž a jednak zde hraje roli i dráždivý pohyb mušek. Na bílou rybu používám buď sestavu tří mokrých mušek, nebo jednu suchou a jednu mokrou. Velice často používám i na bílou rybu vzory, které jsem pro vás dnes připravil, v kombinaci s jedním atraktivnějším vzorem na horním přívěsu, jako je například zkratka.

 

 

A jak mušky vodíš?

Prvním způsobem je klasický lov směrem ke břehu, kdy se snažím chytat zejména tlouště stojící v malých úplavech. Druhým způsobem, který není až tak obvyklý, je kombinace pasivního vedení mušek nahozených šikmo přes proud s aktivním vedením. Poté, co se šňůra narovná, skloním prut dolů tak, že špičku prutu a tím i šňůru dostanu pod hladinu vody. Mušky pak přitahuji podél břehu pomocí mlýnkování k sobě, a snažím se tak vydráždit k záběru ryby schované pod břehem. Často je to velice účinné i na potočáky.

Myslím, že přišel čas popsat jednotlivé vzory.

Připravil jsem si pro vás dvě velice podobné varianty březnovky. Obě mají křidýlka z výřezů letky výra, jejichž jemná struktura zvyšuje pohyblivost, a tím i atraktivitu mušky. Nezbytné jsou klasické řídké nožky a štěty z koroptve. Tělíčko vážu buď robustnější ze zajíce s výraznějším kroužkováním ze zlaté nebo stříbrné lametky, a mušku potom používám v rychlejších proudech, nebo naopak štíhlejší ze stočených paprsků z letky výra a z méně výrazným kroužkováním například zlatým drátkem, jak to vidíte u druhého vzoru. Tato muška je určena do míst s pomalejším proudem, kde jí štíhlé tělíčko umožňuje větší pohyblivost. Je možno je vázat ve větších velikostech (10 - 12) na pstruhy a tlouště, mušky ve velikosti 14 jsou účinné na proudníky.

Třetí vzor mi připomíná olivku.

Ano, je to mokrá varianta olivky. Její účinnost je především v podzimních měsících jak na pstruhy, tak i na lipany. Jelikož je touto dobou často velice čistá voda, důležité je velice tenké tělíčko nadabované z olivového zajíce a méně výrazné kroužkování. Štěty a nožky dělám z černé slepice, která je pohyblivější než kohout, křídlo samozřejmě z výra. Na konec návazce dávám vždy jednu větší mušku, tak ve velikosti 12, na přívěsy pak menší ve velikosti 14 – 16. Velikost mušek se samozřejmě řídí množstvím a zabarvením vody v řece.

Nezbývá než poděkovat za předvedené vzory a některé postřehy, které se mohou hodit jak začátečníkům, tak i zkušenějším muškařům. Samozřejmě jsem Davida poprosil i o jeho oblíbené vzory bobšů a dalších nymf, kterým se budeme věnovat příště.

Odeslat e-mail Zavřít
 
E-mail
Předmět
Zpráva