Statistiky úlovků | CzechNymph.cz

📸 V úterý 16. 4. odstartovala PSTRUHOVÁ SEZONA 2024 a na našem Facebooku již běží tradiční fotosoutěž o hodnotné ceny! 🏆🎣😍 Neváhejte a zúčastněte se i vy! ✊🎥

HomeČlánkyOstatní Statistiky úlovků
Kategorie: Ostatní články o muškaření | Autor: Pavel Adamovský

Pár komentářů k patnáctiletým statistikám úlovků lososovitých ryb v revírech ČRS.

Podíl ulovených ryb v kusech

Na stránkách Českého rybářského svazu se nedávno objevily úlovkové statistiky ze svazových revírů. Jednoduchým způsobem je možné se podívat na úlovky všech našich rybích druhů, a to až 15 let nazpět. Několik základních statistik ohledně úlovků lososovitých ryb jsem si z webu vytáhl a připojuji pár svých komentářů.

Zajímavý je například vývoj všech úlovků lososovitých ryb. Rok 1990 zůstává z hlediska úlovků v posledních patnácti letech nepřekonán. Začátkem první poloviny devadesátých let počet ulovených ryb rychle klesal, mezi roky 1994 a 2001 stagnoval a od roku 2002 se množství ulovených ryb opět snižuje. Rok 2005 byl z hlediska celkových úlovků lososovitých ryb v uvedeném období tím nejslabším.

Samozřejmě statistiky nám neříkají, co jsou příčiny současného trendu. Na tuto otázku si musíme odpovědět sami. Možná se v našich řekách vyskytuje méně ryb, možná více praktikujeme „Chyť a pusť“ a nebo je jednoduše průměrný rybář méně zručný než ten v minulosti. Situace navíc může být odlišná revír od revíru.

Stejný trend jako u množství úlovků vidíme ve vývoji ukazatele „ulovené hmotnosti“. Za upozornění však stojí fakt, že váha ulovené ryby na kus šla v posledních třech letech nahoru. Toto je způsobené především změnou „mixu“ ulovených ryb, ve kterém můžeme sledovat nárůst podílů úlovků pstruha duhového. Pstruh duhový je také jediným rybím druhem, u kterého váha na ulovený kus výrazněji stoupala. U pstruha potočního, lipana a sivena se váha na kus v průběhu sledovaného období téměř nemění.

Poslední zajímavostí, na kterou bych rád upozornil, je již zmíněný „úlovkový mix“, protože zde můžeme pozorovat radikální změnu. Téměř celé sledované období byl nejčastěji lovenou rybou (v ks) pstruh potoční. Až do roku 2002 představoval v průměru 55 % všech úlovků. Po roce 2002 začíná rychlý pokles a v roce 2005 tvoří podíl potočáka pouze 35,6 % z celkového množství. Dominantním úlovkem českých rybářů (mezi lososovitými rybami) se stal pstruh duhový, který v roce 2005 dosáhl téměř polovičního podílu (49 %). V 90. letech se podíl duháka udržoval okolo 25 %, ale v posledních pěti letech úlovky pstruha duhového každým rokem významně stoupají. Podobný trend vidíme u úlovků sivena, ale jeho podíl na celkových úlovcích je mnohem menší - v celém sledovaném období se pohyboval v průměru na 3,2 %.

Vývoj úlovků lipana podhorního

Ze statistického pohledu je „looserem“ lipan podhorní. Úlovky lipana postupně klesají v celém sledovaném období a například v roce 2005 byly na úrovni pouhé čtvrtiny počtu z roku 1990. Jestliže v první polovině devadesátých let byl podíl lipana na celkových úlovcích na úrovni 18,5 %, pak v posledních pěti letech již klesl pod deset procent (9,7 %) a v roce 2005 dosáhl prozatímního minima na úrovni 7,5 %. Opět musím zdůraznit, že statistika je pouze statistika a závěry si musíme odvodit sami. Já se pokusím o svoji zjednodušenou interpretaci na základě statistik, povídání s kolegy rybáři a vlastní zkušenosti od vody:

U českých rybářů dochází v poslední době k rozšíření způsobu "Chyť a pusť" a obecně se postupně (ale pomalu) zvyšuje etika rybolovu. V některých organizacích si začínají problémy na pstruhových vodách uvědomovat a existují již první dílčí úspěchy. Tolik to pozitivní. Lepší technika a dokonalejší nástrahy prudce zvýšily produktivitu těch, kteří pravidla stanovené rybářským řádem nedodržují. Neexistuje účinná ochrana revírů před pytláky. Některé z revírů jsou každoročně decimovány kormoránem, což odnáší především lipan podhorní. Ekonomické zákony se začínají promítat i do rybářských organizací, pěstování nebo nákup duháka nebo sivena vykazuje větší ziskovost než stejné aktivity u potočáka a lipana. Proto se většina organizací spokojí s pravidelným nasazováním tržních ryb a původní rybí druhy zůstávají na okraji zájmu. O hospodaření rybářských organizací nemá většina členů valný zájem, na členské schůzi je důležitější pivo a guláš než řešení reálných problémů organizace. O nekalých praktikách v organizacích se veřejní ví, ale nikdo nemá chuť je řešit. Pokud někdo problémy svazu řešit chce, tak na to nemá čas. A nezbývá mu nic jiného, než tlachat u piva a nebo přispívat články a komentáři na webové stránky. Nepřipomíná vám to něco?

Odeslat e-mail Zavřít
 
E-mail
Předmět
Zpráva