Po více než roce a půl strávených na britských ostrovech jsem měl možnost si opět projít některé z mých oblíbených revírů doma v Čechách. Změnilo se něco?
Po více než roce a půl strávených na britských ostrovech jsem měl možnost si opět projít některé z mých oblíbených revírů doma v Čechách. Přestože letošní tropické léto rybařině příliš nepřálo, i tak jsem strávil u vody mnoho příjemných chvilek. Osmnáct měsíců není mnoho, ale přesto jsem se neubránil pocitu, že v našich řekách není vše tak, jak bývalo. Trochu jsem se toho pocitu zalekl, protože srovnávání s tím, co bylo, může být první příznak stárnutí. Ať je to tak či onak, rád bych v následujích řádcích shrnul moje první "poanglické" dojmy od vod naší krásné domoviny.
Počasí
Angličané si často dělají ze svého počasí legraci, ale musím konstatovat, že si oproti obyvatelům kontinentu nemusí tak stěžovat. Alespoň rybáři určitě ne. Globální změny mají, co se týče počasí, jasný směr - extrémy. A ty se zatím na kontinentu projevují v mnohem větší míře než na britských ostrovech. Loňské katastrofální povodně se mě naštěstí vůbec nedotkly, ale letošní tropická vedra již částečně ano. Suma sumárum, počasí v posledních několika letech rybařinu trochu omezuje, ať již tím, že je vody příliš nebo není téměř žádná a nebo letními vedry, při kterých je nejpříjemnější aktivitou nečinnost.
Barva
Komu tropická vedra vyhovují, jsou řasy a sinice. Vzpomínám si na okamžik, kdy jsem letos v červenci přejížděl mimopstruhovou Sázavu. Nevěřil jsem svým očím - barva vody v Sázavě byla úplně světle zelená. Podobně na tom byly i jiné řeky a Brněnská přehrada se dokonce zařadila mezi přední nádrže v Evropě, co se týče výskytu sinic. Sinice negativně ovlivňují stav obsah kyslíku ve vodě, což se rybám moc nelíbí. A nejvíce takovýto stav škodí lososovitým rybám, které vyžadují vyšší obsah kyslíku než ostatní druhy ryb. Bohužel v případě Sázavy se jednalo o dlouhodobou záležitost - zelenou barvu si řeka udržela přes celé léto a stav zpět k normálu se dostavil až s příchodem chladnějšího počasí.
Stav vody
Přestože většina našich toků hlásila během léta rekordně nízké stavy vody, nezdálo se mi u větších řek, že by byl stav až tak kritický. Lovil jsem přes léto na Mži, Vltavě pod Rožmberkem, Jizeře a Chrudimce a všude se daly ryby poměrně dobře chytat. Jak na tom byla většina menších toků, bohužel nevím, pouze jsem měl možnost se podívat podél potoku Kačák a musím říct, že mi příliš veselo nebylo. Revír téměř bez vody a všude byla vidět hejna bílých ryb. Jak na Kačáku dopadl zbytek populace lososovitých ryb, si pouze domýšlím, ale předpokládám, že situace nebude růžová. Ale také je možné, že tam stejně žádné lososovité ryby již stejně nebyly ani před horkým létem.
Mimopstruhovky
Přes léto jsem chytal pouze na pstruhových revírech, ale nemohl jsem se ubránit dojmu, že v porovnání s minulostí chytám o něco méně lososovitých ryb a o něco více ryb ostatních. Tak například na Vltavě byl dokonce můj poměr lososovité/ostatní 2 ku 3. Také na Mži se mi zdálo lipanů méně (a menší), ale záběrů od jelců a plotic bylo relativně dost. Je možné, že se opravdu jedná pouze o můj osobní dojem, ale každopádně bych byl nerad, aby se z našich pstruhových revíru pomalu, ale jistě stávaly revíry mimopstruhové. Mimopstruhovky musím zmínit ještě jednou. Hodně kamarádů se začíná na tyto revíry specializovat. Není divu, na mimopstruhových vodách se stále ještě dají chytit ryby, které dokáží mušák pořádně ohnout - pěkní tloušti, masité parmy, štiky nebo boleni. Ale co až se vyplení i tyto vody?
Chyť a pusť
Rožmberský úsek Vltavy, který je v režimu "Chyť a pusť", patřil mezi mých pár letošních fiasek. Kde jsou všechny ty hezké ryby, které se zde mají chytat a pouštět? Je možné, že jsem tento rok neměl právě den D, ale každopádně jsem letos pouze vzpomínal, jak jsem si vždy na tomto úseku Vltavy dobře zachytal. Třeba se sem ryby již nenasazují, možná se vypytlačí a nebo je vodáci utlučou svými pádly. Ani ostraha tu zřejmě žádný respekt u rybářů nebudí, když na muškařský úsek se nebojí zajít ani třpytkař (viz obrázek).
Zahraničí
K trochu hořkému úsměvu mě přivedla jedna odpověď nejmenovaného jihočeského rybáře, který bydlí několik metrů od pstruhové Vltavy. Na kolegovu otázku, kdy si naposled pořádně zachytal, odpověděl bez zaváhání - před dvěma týdny, na Traunu. Podobných poznámek jsem slyšel od kamarádů a ostatních rybářů několik. I majitel jednoho (také nejmenovaného) pražského obchodu prohlásil, že doma chytat nemá už pořádně smysl a že si raději vždy něco našetří a vyjede chytat do ciziny. Samozřejmě to neplatí pro všechny naše revíry, ale faktem je, že pravidelně chytat velké ryby se na většině míst u nás doma prostě nedá. Není to tak trochu škoda?
Pozitiva
Jak možná cítíte, tak mé pocity po návratu domů příliš pozitivní nebyly. Každopádně vše není až tak černé, jak se může zdát. Levná povolenka s možností rybařit téměr po celé republice, pohostinná česká krajina, skvělé pivo a hodně kamarádů - to jsou důvody, proč prozatím muškařský prut odložit neplánuji. A pokud najdu revír, kde jsem si opravdu dobře zachytal, tak dám určitě vědět. Doufám, že jej pak nikdo nevyplení, abych si zase nemusel nehorázně stěžovat.
