Předposlední den pstruhařské sezóny roku 2003 jsem byl na Svatavě svědkem události, která ve mně nezanechala právě nejpříjemnější dojmy.
Předposlední den pstruhařské sezóny roku 2003 jsem byl svědkem události, která ve mně nezanechala právě nejpříjemnější dojmy.
Vše se stalo na říčce Svatavě nedaleko nad Olovím. Když jsem se vracel okolo půl čtvrté podél vody zpět k našemu automobilu, všiml jsem si naproti vodní elektrárně tmavé mazdy nedaleko u vody. Na mazdě by nebylo nic tak zvláštního, kromě toho, že pod ní ležela žlutá igelitová taška nacpaná rybami. Navzdory heslu „co tě nepálí, nehas“ jsem se do igelitky podíval a nevěřil vlastním očím. Z igelitky na mě vykouklo JEDENÁCT lipanů, z nichž některým do minimální povolené míry ještě několik centimetrů chybělo.
Za několik okamžiků se u automobilu objevil mladší muškař. Na moji otázku, co znamená igelitka plná ryb pod autem, hbitě odpověděl něco v tom smyslu, že u auta asi dvě hodiny nebyl a nemá tušení, kde se taška vzala. Záhadu mohl rozluštit jeho kolega, který se vracel z rybolovu z druhé strany. Odpověď víceméně podobná, takže mysterie kolem tašky nadité lipany odhalena nebyla.
Pánové měli štěstí, že v údolí Svatavy je telefonní signál velice mizerný a u vodní elektrárny není vůbec, protože jsem byl odhodlán přivolat policii. Otázkou je, zda by příjezd policie měl význam, protože dokazování, kdo tašku rybami naplnil, by asi k vyřešení pytlácké kauzy stejně nevedlo. Ledaže by policejní specialisté byli schopni na místě sejmout otisky prstů z rybího slizu.
Každopádně namísto zatěžování naší výkonné policie jsem se rozhodl o zveřejnění pár fotografií, které byly pořízeny na místě činu. Alespoň páni muškaři budou mít věčnou památku na úspěšný rybolov na říčce Svatavě.
