Švédská a norská lososí sezóna 2004 | Muškaření | CzechNymph.cz
HomeČlánkyOstatní Švédská a norská lososí sezóna 2004
Kategorie: Ostatní články o muškaření | Autor: Lubbe Ferrysson

První ohlédnutí se za lososí sezónou 2004 od Lubbeho Ferryssona.

Tak nám zase začíná zima a rybářská sezóna je u konce. Lov na lososy skončil posledního srpna, od 15.září jsou zavřené všechny tekoucí vody a zbývají nám jen jezera. Počasí ale nestojí za nic - ostatně nestálo za mnoho po celé letošní léto.

Lososí sezóna v Norsku nebyla letos příliš úspěšná, na rozdíl od Švédska, kde se dařilo. Já jsem se ve Švédsku vypravil jen na Byske a výsledkem mého chytání bylo 7 lososů - nejmenší vážil 4,4 kg a největší 11,5 kg. I když Švédsko bylo celkově úspěšnější než Norsko, Byske byla jediná švédská řeka, kde se letos lovilo dobře. Nachytalo se zde přes 400 lososů o průměrné váze kolem 5,5 kg, což je nejvíce od roku 1997.

Proč byl ale lov na této řece úspěšnější než u ostatních řek na severu? Do moře před ústí Byske se nastěhovalo pořádné hejno tuleňů. Tuleni jsou inteligetní zvířata. Brzy pochopili, že se nemusí honit za rybami k žrádlu, když stačí vyplundrovat pasti na lososy, co jsou kolem ústí Byske. Tuleni se smí ve Švédsku střílet jen v tom nejsevernějším kraji a Byske leží 30 km na jih od hranice. Protože stát prodělává, nemohl slíbit majitelům pastí žádnou ekonomickou náhradu - a ti to rychle zabalili. A náhle bylo v řece poměrně dost lososů. Lze jen doufat, že stát bude šetřit i příští rok a tuleni se neodstěhují někam jinam.

Také ovšem pomohlo počasí. Celé léto bylo chladné, voda měla maximálně 15-16 stupňů a občas hodně pršelo. Řeka stoupla za 2 dny o 80 cm a za další 3 dny klesla o 60 cm, což je ideální stav.

Ostatní řeky ve Švédsku byly co se týče lososů velmi špatné, hlavně ty na severu Švédska. Například na přechodu Jockfall v Kalix šlo jen 3800 lososů oproti obvyklým 10 tisícům.

Lovná sezóna v Norsku dopadla špatně - a severní Norsko bylo pro rybáře přímo katastrofa. Po 5-6 tučných letech přišla bída. Jediná řeka, kde se objevil nějaký losos, byla Borselva - tam však bylo více lidí, nežli komárů. Já jsem se tam vypravil na 5 dnů, ale lístek do první zóny jsem dostal jen jednou. Dvakrát jsem si pořídil povolenku do druhé zóny, ale znamenalo to přemístit se do vzdálenosti kolem 10 km.

Poprvé jsem navštívil nové místo Lauri, bohužel to pro mne bylo jen další zklamání. Řeka teče minikaňonem a nachází se zde hluboké tůně, vhodné pro třpytkaře a žížaláře, ale naprosto nevhodné pro chytání na mušku. Podruhé jsem došel až k Aiteroto, 15 km od auta. Počasí připomínalo sezónu orkánů v Karibii - kromě teploty. Ta byla 3 stupně nad nulou. Ten den jsem proklel lososy i život, měl jsem dokonce mokré i podvlékačky. Bůh mi to ale prominul, přežil jsem to bez zápalu plic a ulovil jediného lososa, asi dvoukilového. Pustil jsem ho zpátky, protože jsem neměl na to, abych ho zamordoval.

Výprava na Reisaelv dopadla ještě hůře, ale tam jsme alespoň měli bydlení pod střechou a ne jen stan. Když jsme se poprvé dívali z mostu na řeku, tak kolega Clarre prohlásil: "Letos to vypadá nadějně, je dost vody." Potom plavaly kolem dva slušné smrky i s kořeny. Pochopil jsem, že jeho optimismus byl přehnaný. Navíc se změnil počet povolenek a rozdělení řeky na zóny, a tak jsme lovili v zóně 2, dlouhé 20 km a přístupné pro neomezený počet povolenek. Díky vysoké vodě se na celé zóně nacházela jen dvě místa na slušný rybolov. Hned první den jsem ulovil jednoho maličkého lososa o váze asi 1,5 kg a Clarre prohrál boj s jedním obrem. Pověst se šířila rychle - druhý den bylo na tomto místě, které nebylo delší než 150 m, 32 rybářů, povětšinou finské národnosti. Reisa je "flyfishing only"; vzdal jsem to, když jeden Fin začal lovit s pořádným chuchvalcem žížal na háčku.

Poslední den jsem lovil z jednoho ostrůvku. Tam jsem se přebrodil, ale zpátky už to nešlo - řeka mezitím stoupla o 40 cm. Večer mne vysvobodila jedna loď, projíždějící kolem. Čili opět bída. Moje myšlenky směřovaly k tomu na lososy se vykašlat - 2 a půl týdnu v Norsku a jen 2 malé rybky!

Sanddola byla, pokud to vůbec lze říci, snad ještě horší. Teplota vody kolem 22-23 stupňů, voda jen v hlubších tůních. V těch bylo lososů sice hodně, ale při takové teplotě nezabrali. V jedné tůni jsem měl dva záběry, lososy, ale oba mi spadli. Lovil jsem totiž na 16 háček Heggeli. Jen u jednoho sanddolského přítoku byla voda studenější, a naskytla se tudíž šance něco chytit. Plavalo tam ale tolik lososů, že jsme se rozhodli nelovit. To by bylo podsekávání ryb, sice neúmyslné, ale i tak nám to vůči nim nepřišlo fér.

Sedlák, u kterého lovíme, má také úsek na Namsenu a my zde můžeme lovit, je-li tam volno. Namsem je veliká řeka a dost přítoků přivádí studenou vodu z ledovců v horách. Jeden den jsme zde dostali šanci. Já sice nemám rád házení do 100 m široké řeky - připadám si jako na Mississipi - ale ulovil jsem jednoho tříkilového lososa. Na tomto úseku je také povolen výskyt jedné lodi. Dva kolegové lovili z lodě harlingem a dostali 7 lososů, z nichž největší vážil 9 kg, a kromě toho ještě asi 20 mořských pstruhů. Velikost mořských pstruhů na Namsenu je ovšem bídná, jedná se o ryby o váze 0,3-0,5 kg. Měli jsme s sebou ale dostatek alkoholu, a tak se dá tento týden dovolené považovat za vcelku úspěšný.

O posledním prázdninovém víkendu mne přemluvil kolega Lennart, abych s ním vyrazil na Byske. Čerstvě se rozvedl, a tak jsme stanovali a trochu slavili. Ale kromě menší kocoviny se mi podařilo ulovit akorát 2 pěkné lososy - jednu asi osmikilovou jikernačku, kterou jsem pustil zpátky (byla už dost tmavá), a jednoho asi pětikilového mlíčňáka - ten jel se mnou domů. Takže jsem se přece jen rozhodl, že se na lososy ještě nevykašlu a dám jim druhou šanci.

Teď na podzim jsem ulovil něco málo okounů a štik, pár z nich i na mouchy. Bohužel pořád foukal vítr, a tak jsem z lodě na mouchu neměl žádné velké úspěchy. Poslední víkend, kdy byly otevřené tekoucí vody, mě přemluvil jeden známý, abych s ním jel na jeden potok (spíše potůček) asi 200 km odtud. On prý tam již byl a velmi slušně si zalovil na mouchu. Potok nevypadal nic moc, všude mělká peřej. Šlapali jsme kolem 15 km, když se najednou začala objevovat malá jezírka a hluboké tůně. Pořádně pršelo, ale naštěstí tam byla otevřená laponská chýše, a tak jsme se do ní nastěhovali. I přes špatné počasí ryby braly. Ulovili jsme pstruhy kolem 0,6-1 kg, lipany kolem 0,5 kg a kolega dokonce 2 slušné siveny. Nakonec jsem na Hare´s Ear (Zaječí ouško) ulovil asi čtyřkilovou štiku a prožil jsem si slušný boj ryby na prutu #2 a návazci 0.15. A protože teď už začaly mrazy, bylo to asi i zakončení mé letošní rybářské sezóny.

Odeslat e-mail Zavřít
 
E-mail
Předmět
Zpráva