Bosenské mušky Zlatana Besice a doporučení, jak s muškami chytat.
Bosna a Hercegovina se v posledních několika málo letech stala oblíbeným místem mnoha českých muškařů. Zřejmě stále velké procento českých muškařů na Balkánu nikdy ryby nechytalo, ale určitě hodně z nás mělo alespoň možnost vidět fotografie nebo slyšet povídání kamarádů o této oblasti. Stačí se chvilku zaposlouchat a je jednoduché pochopit, proč se muškaři do této části Balkánu rádi vracejí. Malebná příroda Dinárských hor, divoké horské řeky s průzračnou vodou a k tomu příjemné středomořské klima a obecně dobré hospodaření na místních revírech. Samozřejmě, že nejznámější muškařskou mekkou na Balkánu je Slovinsko se známými toky jako Soča, Sava Bohinjka nebo Idrijca, ale i Bosna a Hercegovina má pro muškaře hodně co nabídnout. Pro mnohé může posledně zmiňovaná země v sobě nést i určitý nádech exotiky, protože se jedná převážně o muslimskou zemi, která patřila po Makedonii k nejméně rozvinuté části bývalé Jugoslávie a také možná proto, že zde ještě před nedávnem hřměly zbraně. Vždyť města jako Sarajevo, Mostar nebo Banja Luka jsou světu známá především díky balkánskému válečnému konfliktu z 90. let minulého století.
Z muškařského hlediska je v Bosně a Hercegovině několik opravdu zajímavých revírů, jako například řeky Klokot, Unac, Ribnik nebo Neretva. Popis revírů Bosny a Hercegoviny by bylo hodně dlouhé téma a tak bych se nyní rád zmínil "pouze" o jednom balkánském muškaři a několika jeho vzorech, které se na řekách Bosny a Hercegoviny používají.
Zmíněným muškařem je Zlatan Besic narozený v roce 1948 v městě Bihač, které se nachází nedaleko řeky Una. Zlatanovy rybářské zkušenosti mají historii delší než půl století a kromě rybaření pro zábavu také provozuje průvodcovské služby a profesionálně váže mušky. Našeho muškařského kolegu můžeme potkat s muškařským prutem nejenom na domácích řekách, ale i v Chorvatsku, Slovinsku, Itálii nebo Černé Hoře. Sám o sobě říká, že je specialistou na lipany, ale stejně úspěšně dokáže lovit i ostatní druhy ryb. Sami posuďte, jeho úlovková bilance z měsíce, kdy jsem si s ním vyměňoval pár informací po e-mailu (srpen 2005) vypadá následovně: 10x lipan (40-48 cm), 6x pstruh potoční (45-60 cm), 1x pstruh duhový (74 cm). Upřímně, kolik takových ryb můžeme během jednoho měsíce chytit na našich domácích vodách?
Zlatanovy úlovky stojí jistě za to, abychom se podívali na mušky, na které s oblibou chytá. S jeho vzory jsem se nesetkal poprvé ani v Bosně ani v Hercegovině, ale v Praze v Legerově ulici v rybářském obchodě Spin & Fly při prohlížení krabice s umělými muškami. Po chvilce přehrabování, kdy jsem hledal spíše inspiraci než nějaké konkrétní vzory, jsem narazil na mušku, která mi trochu připomínala napodobeninu mravence. Ne však tu napodobeninu, která je v našich krajích obecně známá (vázanou jako suchou mušku), ale vzor vázaný jako nymfa. Muška se mi zdála natolik specifická, takže otázka na majitele obchodu Jirku Voráčka ohledně původu mušky byla téměř okamžitá. Jirka odpověděl něco v tom smyslu, že sadu muškek, na kterou jsem právě koukal, má z Bosny od kamaráda Zlatana. Netrvalo dlouho a již jsem měl k dispozici Zlatanův email a za pár dní i odpovědi na mé všetečné otázky ohledně mušek a způsobu chytání na ně.
U bosenských mravenců, jak jsem si mušky pracovně nazval, je hlavní vázací materiál gumový nebo latexový pásek. Zlatan tvrdí, že mušky jsou univerzálně použitelné za většiny podmínek a na většině řek, pouze je třeba si pohrát s jejich velikostí a barvou. Běžně Zlatan loví s jednou takovou nymfou a mezi jeho oblíbené barvy těchto vzorů patří žlutá a bílá a kombinace žluté a hnědé nebo bílé a hnědé. Z obrázků však můžete vidět, že kreativitě při vázání mušek se žádné meze nekladou.
A jakým způsobem na uvedené mušky chytat? Zlatanovo doporučení je chytání s plovoucí šňůrou proti proudu. Návazec, na kterém se nachází amortizér, je dlouhý 2.7 metru a na jeho konci najdeme jednu zatíženou mušku. Nahazujeme proti proudu, necháme mušku volně splavávat, pouze s ní musíme neustále udržovat kontakt. Návazec Zlatan nejčastěji používá velmi jemný (0.10-0.12 mm).
Tolik Zlatanovo doporučení k chytání s bosenskými mravenci. Určitě stojí za to si mušky navázat i pro vycházku na českých pstruhových revírech a pokusit se trochu experimentovat. Nebudete první, protože zkušenosti s bosenskými vzory na českých vodách již existují. Bude-li vás toto téma zajímat, může být popsání českých zkušeností s bosenskými muškami téma na další článek.
A závěrem již pouze několik mušek a fotografií:
