Po dlouhch letech vhn jsem dospl k dal met mukaen, lovu moskch pstruh a losos. Msce pprav, nkupy nin, erpn vdomost z internetu a od zkuenjch jsou zroeny, stojme s kamardem Ladislavem 3000 km od domova na behu eky Beiarelva. Je lehce zataeno, sem tam poprchv. Jsme ji aklimatizovni, 10 dn moskho rybolovu na Saltstraumen ns zocelilo. Vlen a pilkrovn vydalo sv vsledky, ulovili jsme krsn ryby, ne sice pln "nej", ale pkn tresky tmav v rychlch a hlubokch proudech Saltstraumen tak pot. Jen ruce trp, mme rozpraskanou ki a patn se hojc rny na prstech. Kad vzn a zatahovn vlasce bol.

Te vak pichz dal, asi hlavn st na ttdenn dovolen - mukaen v ece za polrnm kruhem, tak trochu na konci svta (opravdu tam kon asfaltov silnice, pokrauj otolinou).

Beiarelva je typick ledovcov eka, voda je modrozelen zbarven, irok mezi 20 - 40 m, pooly se stdaj s peejemi. Teplota vody i v lt mlokdy pekro 15C, prtok kols dle srek i tn ledovc. st eky s vskytem lososa a pstruha moskho m cca 35 km a je rozdlen do jednotlivch pobench sek. Losos sezona zan 17.6. a kon tak jako tm vude v Norsku 31.8. Pak se me a do 14.9. lovit mosk pstruh.

K ece pijdme 6.9. dopoledne. Zastavujeme ve vesnici Strand, kde v rybskm centru kupujeme povolenky. Pedtm jsme si jet podili v supermarketu sttn rybskou licenci za cca 200 NoK + mstn poplatek 60 NoK. Za 50 NoK je provedena desinfekce prut, navijk a rybskch bot. Ochrana ped znovuzavleenm parazita Gyrodactylus salaris je dsledn. Povolenky na tento den jsou ji jen na Eiterjord. Dostvme mapku s vyznaenm parkovi a vhodnch lovnch mst. Geir Kvael ns podrobn informuje o proudech, poolech, kamenech a pod. Informace jsou velmi podrobn - musm se smt, jak nkte lid dokonale znaj svou eku. Voda je lehce pikalen, prtok spe men, podmnky dobr. dajn jsme prvn ei od roku 2001 lovc na tto ece. Doufm, e neudlme ostudu. Trochu se mi nervozitou a nedokavost klepou ruce a pi odjdn z parkovit jsem zapomnl pouzdro prutu na stee. To s rachotem pad. Natst tam nen prut.

Pijdme na parkovit u rozlehlho poolu, kde ji stoj nkolik aut. Vechny maj pruty v drcch na kapot. To vidme u vech ryb - pi pesunech mezi pooly zsadn pouvaj drky prut na kapot, co je ikovn. Usedme do devn rybsk budky a pozorujeme starho rybe lovcho na aly, co je zcela regulrn zpsob chytn pstruh a losos. Lov s olvkem typu bavorskho dvka, na nvazci m alu. Dvme se do ei - pr od rna ulovil dva mosk pstruhy kolem 0,7 kg (vbec ve svt se u lovk udv spe hmotnost, neli dlka, u ns naopak). Dvme si pivo, nikam nepospchme. Sestavuji prut, mm plovouc ?ru s potpivm koncem. Koncov vlasec z fluorokarbonu o prmru 0,21 mm mi snad bude stait.

Pichz dal ryb, muka. Opt se dvme do ei (zlat anglitina, opravdu mezinrodn e). Je tak trochu mstn, lov zde asto a vera ulovil 3kg moskho pstruha. Ukazujeme si muky, ve mon i nemon. Pracuje v obchod s vzacm materilem a podle toho vypadaj jeho krsn exemple. Moje muky vypadaj vedle nich jako chcpci. Pot, co se dozvd, e jsme z ech, roztaje a chvl nai mukaskou reprezentaci. Mimochodem, to se opakuje v pozdjch dnech velmi asto. V mukaskm svt nm esk reprezentace udlala opravdu dobr jmno. Hrd na ciz spchy se staenou it vstupujeme do kalnch vod Beiarelvy. Pipravujeme se na prutohodiny bez zbru.

Prhlednost vody je do cca 40 cm, eka m vtinou ku kolem 30 m, pooly se stdaj s peejemi a mlinami. Sem tam vidm v ece velk balvany. Behy jsou zsti trkovit, msty nasypan kameny, stromy a na 5m ps podl eky. Vak mstn pouvaj vtinou dvourun pruty. Postupujeme pomalu po proudu. Je to lev beh eky a j jsem levk. Stromy sahaj a ke behu, zatm se brodit ned, a tak sem tam trhm muky o stromy. Podruh v ivot zkoum lovit na trubikov muky. Mm nkolik vzor dle doporuen Lubbeho Ferryssona. Po hodin mm prvn zbr. Nsleduje prudk tok, zavaen vody a konec.

Sestupujeme o cca 100 m n a zjiujeme, e jsme zaali na patnm seku, jet na Strandu. V duchu se omlouvme vem sprvcm a rybm. Peci jen, vtina sek m stanoven limit lovcch. I tak je tu vude plno ryb. Prochytvme horn sek Eiterjordu. Vude jsou kameny, proudy a hlavn proud s velkou hloubkou je na hranici mch monost nahozen. Prodrm se mezi balvany, hrozn patn se tu brod. Kolem kamen je vtinou hloubka. Nahazuji cca 12 m ikmo po proudu, stahuji muku a nhle opt prudk zbr. Pisekvm, i pes opakovan vnitn rozhodnut nesekat, a je tam. Vskok stbrnho tla kolem 40 cm, krtk nik po proudu a za chvli je pod prutem. S Lou na sebe pokikujeme jak mal dti. Konen ryba, pstruh mosk! Pstruh vyuv naeho vhn, popojede zpt do proudu a setepv se. Nevad, jsou tu! Dal nhoz do stejnch mst, prudk zbr a nic. To "a nic" bude platit velmi asto. Vrtm se k tomuto tmatu jet v dalch dcch.

Brodm k velkm balvanm ukrytm pod vodou, na dohoz vidm krsn pool. Na piblin 10. nhoz pichz zbr, vskok vtho stbrnho tla, nik po proudu. Dal vskok. Konen podn ryba. Opatrn ji zdolvm, tu nesmm ztratit. Po vzoru mstnch dotahuji unavenou rybu na mlinu, kde ji vyplouchme na beh. Mstn nepouvaj podbrk, jen couvaj "do pole" a rybu doslova vyvleou na beh. Snad pi CaR opatrnji. Prohlme si statnho moskho pstruha. Nebo malho lososa? Chvli jsme na vkch, je to pstruh i losos? M mlo vykrojenou zadn ploutev, vt hlavu, ale je pln stbrn, sem tam ern teka. Dal teku (za jeho ivotem) udl n. Sedm na behu a koum cigaretu. Prv jsem zabil dal rybu ve svm ivot. Jednu z nejhezch, tak u to chod. Doufm, e jich vce pustm. Pichzej dva rybi, poutme je chytat, balme a pesunujeme se na stedn sek Eiterjordu.

Zde m eka pln jin charakter, velk trkov lavice, prudk proud u druhho behu, ostrov porostl leskem s otravnmi ovcemi. Ovce ns pronsleduj a do vody. Zanme lovit v proudnm poolu, ka eky je tu do 25 m a krsn se d brodit po mench kamenech. Pohoda vldne i pi hzen, za nmi je dostatek msta. Po pr nhozech mm prudk zbr, pisekvm (kam se podlo pedsevzet?), ryba se dr u dna, klepe hlavou. Je to pstruh. Bez vtch pot ho zdolvm. M tak 50 cm a je cel stbrn s mdnm ndechem. Tady ji nen pochyb. Nen putn - je snden.

A pak TO pichz. Snad nejsilnj zitek na Beiarelv. Tm je toti vskok totln nasranho cca 1 m dlouhho lososa 5 metr ode m. Rna jak z dla, losos tepe mohutnm tlem nad vodou a plc ocasn ploutv do vody. Stbrn tlo se leskne v podveernm svtle. Nsleduj jet dva ti vskoky. Ruce se mi klepou, TO mt tak na prut! Dal cigro. Chtlo by to panka, placatici mme v aut. A tak tedy, vyvihnout z vody, mezihod, ?ra do vody. A tak dl. Dal dva zbry nemm promnny. Stmv se. Zkoum lovit v noci, zstv mi jen motanice. Vracme povolenky, hlsm uloven ryby. Zjiuji hmotnost pstruh - 1,2 kg. Geir se pt na pouit muky, popisuji mu je a on souhlasn pikyvuje.

Ubytovvme se v jedn z mnoha rybskch devnch budek. Spt budeme na lavicch, jsme peci tvrci, e. Smame pstruha. Povsti nelhaly, m skvostn rovooranov maso, ne tak tun jako u lososa. Neklidn usnm.

Druh den obas pr. Povolenky mme pldenn, od 15 hod. do 24 hod. na Larsos. Geir nm pjuje zvltn "vezrek". Potebuj do lhn lososy samce kolem 5 kg a na Larsosu je velk ance na takovouto pknou rybu. Po uloven mme nasadit na hk lososa umlohmotnou smyku, zathnout a lososa opatrn pustit na hedvbn ?e do vody. Pot u jen zavolat Geirovi a oni si ho pijedou vyzvednout. No, uvidme.

Obhlme Larsos, opt mme mapku s vyznaenmi horkmi msty. Jsme zvlt upozornni na spodn sek s balvany, kde jsou kolem nich mal pooly. Tam jsou lososi a velc mot pstruzi. V poklidu obdvme, v 15 hod. nahazujeme. Po chvli La chyt svho prvnho moskho pstruha, m kolem 0,5 kg. Pout ho. Ti dva moci k jdlu nm dali zabrat, byli sice skvl, ale mme rybho masa po krk. Prohazuji hlubok proud u protjho behu. Po 1 hod. ctm thl zbr a mohutn zavaen. A nic. Nadvm si. Zase jsem piseknul. Mohl to bt losos.

Rozhoduji se pro osvdenou taktiku. Pestvm chytat a jdu k dvma rybm lovcm 500 m po proudu. Sedm si a dvm se. Jeden lov jednorukem, nahazuje 25 a 30 m, vtinou bez mezihodu. Prut skln a k vod, v ose ?ry. Obas srovn ?ru pizvednutm prutu a pehozenm na stranu, kam je poteba. Muku vtinou neoivuje. Hz perfektn. Nen to dn overhead, spe nco na zpsob spey hodu.

Druh ryb lov na dvouruk, muky popotahuje, piku prutu m o nco ve, cca 0,5 a 1 m nad vodou. Chvli se bavme, jsou z Finska. Zavzpomnme na Kitkajoki. Tento rok pr bylo mlo vody a velk vedra, co je patn pro velk pstruhy, kte tuto eku proslavuj. Brod na druhou stranu, moc si nedlaj starosti z jednotlivch beh. Ale co, pro mn tu alespo? zstv 500 m eky.

Hzm do hlavnho proudu mezi balvany. Zbr a nic. Kolikt u? Jsem natvan. Fin lovc na dvouruk za chvli z tohoto msta vytahuje moka cca 60cm. Ach jo. Po chvilce mm peci jen zbr a ryba dr. Jene je to spe rybka, pstruh cca 20cm. A jet m neastnk muku hluboko za bry. Ukusuji trojhk, chudk pstruh. A jde se zase dl. Nhoz std nhoz. Alespo? jsem odkoukal nahazovn od Fina. Docela mi to jde, pknch 20 m, bez mezihodu. Nen to tak navn jako klasick hod nad hlavou, ale zda bol. V thlm hlubokm proudu mm drazn zataen a ... nic. Jdu se naveeet. Hodinu hazm do tmy, zase nic, jen mi sekunduje netopr. Sem tam se hod ryba. Vyerpan jdu spt.

Tet den, 8. z. Dnes lovm sm. La zatm jen vlel, m toho dost. Vlen jsou tvrd odmakan prutohodiny. Ve nebo nic. A spe to nic. Dnes lovm na Strandu, co je zdej klasika. Lev beh tvo cca 5km dlouh sek se spe proudnmi pooly. Je to zvltn, ale klidn pooly nm nejsou doporuovny, oprvnn. Vidme tam sice opakovan vskoky velkch losos a pstruh, ale nikdy dn lovek, ani od mstnch. Snad obas nco ulov alki. Rno pi koupi povolenky se dotazuji Geira na monosti zven spnosti zbr. Odpov byla jasn. Zbr je tok, nkdy pedstran, ryby asto padaj. U dvoj a trojhk mon pome vt roztaen trojhku, nap jak m Partridge. Roztahuji proto u owner trojhky, jsem na tento tip zvdav. Zd se mi, e to bude fungovat.

Bohuel. Po pl hodin u vody dal dva zbry a nic. Pipadm si mncenn. Jednoho z pstruh jsem vidl, byla to poctiv edestka. Odpoledne se pesouvm na stedn sek Strandu. Klidn hladina pechz pes srii kamennch lavic do proud. A zase. Zbry a dn lovek. Zanm si zvykat. Pestvm je potat. Tak to prost asi je - zbr spousta, ryb mlo. K veeru chytm konen 0,6kg pstruha. Poutm ho. Pesouvm se na dopoledn msto, kde je te vce ryb. Lovme klasicky - nhoz nap proudem, dva ti kroky, vytaen ?ry, nhoz a znovu dokola. Nikdo z ns nic neulov. Zda mn bol jak pes. Je tma a ctm navu. Jdeme spt, ztra snad bude lpe.

9. z lovme od asnho rna na Eiterjordu. Na mst, kde skkal totln nasran losos, ns bohuel pedbhaj dva rybi, no, musme se uit. (Chyt se od 6 hodin. V 5:40 jsme u eky v klidu sndali, kdy tu se nhle dva mukai nahrnuli k nmi vyhldnutm mstm.) Dnes m La zdej premiru s mukem. Tento rok zan, rozhodn si zahz, tak jako kad, a jist se v hzen zlep. O zdolvn ryb to tady moc nen. Voda mrn klesla, vyistila se, je polojasno, dle mstnch nic moc, kad si peje d隝. Vak se ho dokme.

Na konci jednoho proudu vytahuji cca 0,5kg pstruha. To je nadjn. Pichz mstn muka a dvme se do ei. Rno pr ulovil 4kg lososa, bylo to pr funny. Vm. Ukazuje mouchu. M stbrn tlo kroukovan stbrnm drtem, erven tipet, ern kdla ze srsti, dvojhek. U vm, co uvu odpoledne. Ukazuje na prudk proud zakonen hlubokou jmou, po stran dva balvany. Pr je to slavn msto na velk mosk pstruhy. Vme mu, mstn moc nekecaj. Zan prochytvat nmi ji nkolikrt proloven msta. Chyt pstruha cca 0,5kg, za chvli jednoho k 1 kg. Men se mu vypn. Koukme, je to koncert. Kilovho pstruha si bere dom.

Pokraujeme v lovu, peci jen, toto jsem ji zail vcekrt (vlastn docela asto). Ale i na ns se tst usmlo, zdolvm moka kolem 0,7 kg a poutm ho. Obdvme, po obd vu napodobeninu mouchy spnho rybe. Jen ta flou erven chyb, no nic, klaret bude taky dobr. Pro sebe vu trubikovou mouchu s ervenm ocskem, po dvou pancch slivovice je nazvna Mandrilem. M toti tak tak ervenou prdel.

Odpoledne se pesouvme ne po proudu. Pesun je komplikovn pechodem pes pastviny a rzn koviska. Na protjm behu pibv muka, maj tam ideln sek s trkovm behem, hlubok proud je u na strany. Ned se nic dlat, jdeme dl, nechceme jim to rozlapat. No, tedy, pravda je i takov, e jednorukem moc daleko nenahodme, muky rozvujeme pli asto po stromech.

Doln tetina Eiterjordu je vak z na strany dobe chytateln. Brodm ke kraji prudkho proudu s pnmi prahy na konci. Bude to dobr msto, ctm to. Zkoum nov taktiky. Vtina zde lovcch muka nahazuje ikmo po proudu, srovn ?ru, sklop prut k hladin a prut uchop do jedn ruky. Zane pohybovat prutem ve smru ?ry dopedu, dozadu. Pro ns jednoznan - ukaj s prutem. Tak to zkoume. Zpotku si pipadme hloup, ale jeden si zvykne.

Druh podstatn mn ast zpsob je rychl stahovn ?ry hozen kolmo na proud. Pipomn to lov s bloby. Tmto zpsobem se mi da a chytm dnes 3. rybu. Chvli vhm, zda je to mok i mal losos. Prohlm stbrn tlo, men hlavu, vce vykrojenou, tmav ormovanou ocasn ploutev. Ryba m cca 40 cm a poutm ji zpt do vody. Pkn rychle odplouv. Uvdomuji si, e jsem si ji zase nevyfotil. Ale nerad fotm, a to jet obzvl᚝ ryby, kter chci pustit. Nechat plcat rybu po kamenech, i ji naopak pevn dret, aby nevyklouzla, pipravit fok, nastavit se. Kalu na to. J vm co jsem chytil, a vy mi snad uvte. Jinak mm pocit, e i st mstnch dilema losos i mosk pstruh nee. Kdy m ryba mru, nem vce ne 1 kg, je to urit mosk pstruh, tak rychle pratit kamenem, podezat a up s nm do trouby.

A zase nahazuji, pak dva kroky a dal nhoz. Zda m tradin bol. Ryby tady se mus vybojovat. Je to boj sama se sebou. Mm dal ti zbry, radi je u dl nepotm. Na konci poolu ped prahem dal zbr, tentokrt ryba dr. Pijde mi jedno, zda sekm i ne. U moskch pstruh, u losos je pr zsek zsadn chyba. Po chvli zdolvm moskho pstruha kolem 0,7 kg. je pkn.

Veer je tady a nadje umr posledn. Zkoum chytat za tmy, krom tajemna, vskok a plcn ryb se vak nedje nic podstatnho. Dnen den byl dobr, lep se to. La ulovil na mouchu svho druhho moskho pstruha a krsn si vylepil hzen. Asi nen nic lepho, ne hzet od rna do veera. Doslova.

4. den vpravy, 10. z. Dnes mm narozeniny a od rna pr. Prelo tady sice kad den, ale nyn pln lije. Jsme unaven, bez nlady, verej optimismus je pry. Spme po boudch pro rybe, co znamen ve spacku na prknech, a rno ped 6 musme vstvat. Tlo si zvykne, ale neodpoineme si. Dnes si dme pauzu, pojedeme na vlet do hor. Balme vci a mrn se vyjas?uje, svt i slunko. Jedeme se podvat na nhorn planinu, kde zan stezka do nrodnho parku Saltfjellet. Nahoe ns vak vt mlha, d隝 a vtr. Jedeme se podvat na druhou vznamnou eku tohoto regionu, Saltelvu. Objevuje se ped nmi velk eka s hlubokmi proudy a vodou prhlednou do 3 m. Zde by se chytalo na dvouruk! Panuje tu i jin atmosfra, dn ukazatele na prodejce povolenek, dn budky i vyhrazen parkovit pro rybe. I ryb je zde poskrovnu.

Chvli vhme, nakonec vak vtz nvrat do Beiarnu a ubytovn nkde v penzionu i kdekoliv, kde je teplo, postel a sprcha. Zkoume Kvael camping, nepvtiv msto u kravna. Natst nemaj msto. Zamme zptky na Strand do rybskho campu a penzionu. Msto tu maj - dvojlkov pokoj za 360 NoK na osobu. Po menm vhn to bereme, pokoj je toti jednoduch a spartnsk, dv mal postele, mal stolek, mal sk?. Pi mch 195 cm mi to pipad tak trochu pro trpaslky. No nic, sprcha funguje a spnek je sladk a spravedliv.

Kupuji si povolenku na odpoledne. Tm se na Strand, protoe jsme dopoledne vidli rybku s cca 4kg moskm pstruhem. Stle vak pr. Pin to zvedn hladiny o cca 10 cm za hod. a ed zkal. Prhlednost vody kles pod 10 cm.

Cel chytn nestoj opt za nic. 2 hodiny se trpm zcela bez zbru, stejn tak i ostatn. Ztra snad bude lpe, protoe pestv pret. Voda zase kles podobnm tempem jako stoupala. Jdeme si dlat veei, shnme kuchy?. Pan domc na ns vyden zr, hrneme se toti do hotelov kuchyn. To, co jsme pokldali za obyejn penzion i spe ubytovnu, je hotel. Va tu pro hosty veei. Nic pro ns, jsme horalov, tvrd mui zvykl si vait pod irkem. Auto mme pln jdla. Stejn na hotelov jdlo nemme - to je ten prav dvod. Alespo? se dozvdme, e sndan je v cen ubytovn. A ndavkem nkde pan domc vyndv jednoplotnkov vai. Vame si veei - tstoviny, pesto, esnek. Ten von po celm penzionu, jist z ns maj vichni radost.

Radme se co dl. Ztra se chystme na Eiterjord. Ctme, e te to konen bude ono, jist nathly velk ryby. Na okno vak bu d隝. Pr celou noc. Rno se jedeme podvat na vodu. ?eka je kaln, zvednut o jeden metr. Zkoume chvli chytat. Stle pr a fouk vtr. Kolem vody se pohybuj dal zoufalci. Je to vak jasn, nem to cenu. Vracme se na Strand, balme vci. Jeden muka hls velkho lososa, po nkolikaminutovm boji se vak ryba vypn. Jsme najednou rozhodnuti to jet nevzdat, tak se jet se vracme na velkou, slavnou t? na Eiterjordu. Po hladin zanaj plavat vtve, voda dl stoup. To je konec. Pro tuto sezonu urit. Loume se s rybi z kempu, Geirem a dalmi a nabrme smr Saltstraumen. Jet se stavujeme v horch, podnikme malou tru, protoe pestv pret. A pak pila jedin opravdov ka?ka. ern. Na stee auta nachzm svoji trubikovou muku. Co tam sakra dl? Pro tam le? A zan mi to dochzet. Leela vedle navijku. Navijk tam nen, co znamen... je ztracen, pry. Vracme se, zkoume ho hledat. Nikde. Nen to sice dn katastrofa, ale takov vlastn blbost zrovna nepot.

Co ci zvrem? dnou dru do svta jsme neudlali, ale ostudu snad tak ne. Mme na kont dva mosk pstruhy 50 cm a 1,2 kg a nkolik mezi 0,5 - 0,7 kg. Vidli jsme pr ndhernch kousk a kolem muek se nm motaly ryby opravdu pkn, snad i lososi. Poznali jsme pro ns nov taktiky mukaen, nov zpsoby hzen, jinou strategii lovu i zdolvn. Odnme si dal impulsy pro mukaen. My se vrtme!

A na konec podkovn. Chtl bych podkovat Lubbemu Ferryssnovi, Geiru Kvealovi a dalm mukam a rybm na Biearlev za rady a pomoc. Zrove? dkuji mmu kamardovi Ladislavovi za trplivost, s jakou snel m nadvn, patnou nladu a totln nasazen pi mukaen.