Babí léto na Úhlavě 8 | CzechNymph.cz
HomeČlánkyRevíryBabí léto na Úhlavě 8

Babí léto na Úhlavě 8

Kategorie: Muškařské revíry | Autor: Vilém Vasilenko

Článek o letošním chytání na západočeské říčce Úhlavě.

Úhlava 8

Letošní babí léto jsem si po rybářsku užil opravdu s gustem. Zajímavá klimatická situace zavládla nad Evropou a zatímco se nad Jutským poloostrovem čerti ženili a hrozili povodněmi, Středoevropan si mohl v klidu vychutnat temperatury kolem 22 stupňů Celsia. V samotném závěru pozdního babího léta, tj. 7.10, jsem se tedy vypravil na Úhlavu 8, neb se počasí mělo poněkud zvrtnout.

Řeka Úhlava pramení v krásné Šumavě na západním svahu Pancíře ve výšce 1.110 m n.m. Od pramene teče severozápadním směrem, aby byla ihned spoutána Nýrskou údolní přehradou, napojila pod ní sádky, protekla Nýrskem a vnořila se do Klatovské kotliny, než vytvoří spolu s dalšími třemi toky řeku Berounku.

Revír Úhlava číslo 8 jsem chtěl poznat v okolí města Nýrska, a prahnouc po velkých lipanech, doběhl jsem k řece. Bylo to zklamání. Čekal jsem dvakrát větší tok a těžce čitelnou vodu, místo toho jsem viděl pravý opak, tj. asi tak na prut široké koryto. V místěch, kde se rozšiřovalo, mělo na 5 čísel vody, podél břehu vedla mohutná rybářská magistrála vyšlapaná rybáři (na obou stranách toku, a to zároveň), odpadků jak po vodácích, kameny omlácené od třpytek a stanoviště ryb jasné jako facka, až líto nahazovat.

Počasí ale bylo perfektní. V nejbližší zatáčce se nacházela drsná kaskáda, což mi dávalo naději na klidnější vodu nad ní. Mušky přepadávaly z napěchované krabičky, cigaret a pití bylo dost - hurá do rachoty. Začal jsem tedy chytat očekávaný pstruží potěr do 15 cm v hojném množství, což mě nenadchlo, ale zároveň jsem si udělal jasno ve vzorech mušek a řádně se rozházel a tu a tam si i povodil mírového pstruha. Za onou kaskádovitou zatáčkou už to byla ta vroucně očekávaná solidní podhorská říčka.

Šla mi ryba za rybou, ale všechny lososovité. Po dlouhé době jsem tak chytil dokonce sivena. Voda byla letos evidentně osazená duháky předkonzumní velikosti a žádný lipan - toť bylo zlo největší. Přemýšlel jsem, jak vyzrát na ty větší kusy, popřípadě i na lipany. Po chvilce se ze hřebenů začal navalovat těžký studený vzduch a v hlubších proudech už si ryby spokojeně pomlaskávaly u hladiny. Mušky nevýrazných vzorů tmavé barvy počaly školit krásné potočáky jednoho za druhým. Vše kolem 35 cm. Co naplat… Nádherně vybarvené ryby, ale chytat je, když jdou do tření, mi nepřipadalo zrovna fér. Přesunul jsem se tedy za vydatného deště několik stovek metrů níže po proudu do Nýrska. Dlouhá vstupní nadjezovka “smrděla“ velkým lipanem. Ve vodě nebyl bohužel na první pohled žádný pohyb, a tak jsem trochu neopatrně počal prochytávat tento téměř “stoják“ - škoda.

Lipani se krmili pod hladinou. Snad poprvé v životě se mi stalo, že klasická mokrá koncová rudořitka to natřela lipanímu “bobši“ na přívěsu. Lipani to byli teda vychrtlí a nebyly to žádné čtyřicítky, ale měl jsem radost, že jsem na ně alespoň narazil. Tam, kde voda vtékala do klidné vody, se mi osvědčilo nechat mušku ode dna vystoupat - a hned to u hladiny srklo. Z povrchové blanky sbírali jen pstruzi. Občas nějaký vyskočil a jako žlutý stín prořízl ladně hladinu. Jeden mně docela zaujal, a tak jsem na přívěs navázal fluorescenčí-special-včeličku.

Když už jsem nadjezovku dochytal, mrsknul jsem ještě na poslední nához neopatrně šnůru pod sebe s proudem a dokonce tak nešikovně, že vlny od šnůry vyplašily pěkného lipana, který zmizel jako blesk. Při následném popotažení se mi ještě k tomu zasekly mušky o nějaký elastický kořen. Ani jsem si to nevyčítal, stejně jsem to měl po cestě. Udělal jsem pohyb, jako že si pro vázku jdu, jenomže kořen byl proti a v tu ránu chybělo v navijáku sedm metrů šňůry. Víc jak deset metrů jsem mu darovat nechtěl, takže nastal boj.

 

Ryba z Úhlavy 8 Ryba z Úhlavy 8

 

 

Ryba z Úhlavy 8 Pstruh 45 cm

Brodil jsem se s proudem za rybou. Ta se tupým tlakem chtěla dostat do tišší vody pod kořeny. To bývá ta kritická chvile, každej si jí musel projít. (Začínající muškař se podělá a dá rybímu monstru prostor, protože si nevěří, ale to se potom kolikrát hází pruty do křoví.) Začal jsem ji brzdit, zůstávaje raději vprostřed řeky a nijak se nehrnouc k protějším kořenům. (I když tato pozice by umožňovala lepší úhel pro zdolávání.) Z pochopitelného důvodu to nedělám.

Už byla tam, kde chtěla být, takže jsem se do toho musel opřít, co vlasec 0.14 vydrží. Odpor povolil, vteřina nejistoty, zklamání? Šňůra se začala stáčet mým směrem, vlna naznačovala, že si to ryba štráduje ke mně. Bláznivě jsem jí stahoval šňůru, projela vedle mé nohy za záda, ale to mi vůbec nevadilo, protože už jsem měl vše ve svých rukou. Sice pak proběhl ještě solidní souboj, ale přeci jenom jsem byl na konec trochu zklamán. Půlmetrový pstruh to nebyl, pouze našlapaná jikernačka pstuha obecného délky 45 cm. Bleskově vyfotit, pokochat se a už ochotně vplouvala zpět do svého živlu. Nádhera.

Úhlava 8

Poté jsem se přesunul přímo do Nýrska pod CHRO. Ta začíná u mostu u pošty a pokračuje až ke konci závodu Okula. Začal jsem chytat proti proudu u jisté lávky pro pěší. Chytání u paneláků v zabordeleném korytě není zrovna lahůdka, ale znám i horší. Je tam i pěkná partie připomínajíc trochu Loučnou v Litomyšli.

Karta se bohužel poněkud obrátila. Na prsačkách mi ulpívaly humózní igelitky, pak zasmrděla kanalizace. Obnažená kabeláž se lísala k prsačkám a vryla do nich svůj podpis. Ke všemu jsem se vpletl do drátů notně zrezivělého utopeného jízdního kola a druhou nohou klouzal po oslizlé ploše kusu eternitové střechy. Dřel jsem půl hodiny bídu s nouzí, další hodinu jsem proseděl na břehu, občas empiricky nahodil - a nic. Na vině byla spíše totální lipaní letargie, než můj B výkon. Jen co se ovšem na obzoru objevil okraj nějakého mohutného frontálního výběžku, začal tanec. Běžel jsem s prutem zpět k lávce, odhodlán prochytat a potrestat celý úsek znovu. Kde se vzali, tu se vzali pěkní lipani a ochotně se v proudu krmili mou hnědou odlehčenou X. Koncový Red Tag bodoval rovněž obstojně, a to na háčku č. 16, i když dvě lehké mouchy udržet v efektivním, nebrázděném, hladinovém chodu byla celkem dřina.

Na klidné hladince pod sklánějícími se vrbami se dělalo s pravidelností kolo jak od traktoru. Statný praporečník sbíral snad něco z těch vrb, a tak jsem navázal suché smítko na háčku č. 22. Problém byl v tom, že vlasec 0.10 už jsem vypotřeboval a odborník v jisté pražské speciálce mi vnutil cívku 0.08, na kterou mu tam sedá v regálu prach. Předem poražen jsem tedy zaklekl a valivým hodem do průzoru vrbových šlahounů se mi soustavu skutečně podařilo přesně posadit cca 60 cm před epicentrem chronicky se vynořujícího čumáku. Jen tak jsem převalil v ruce prut. Zásek kupodivu seděl. Bezprostředně se lipan choval relativně klidně, ale potom využil mého pětkového prutu a nekompromisně to urazil. Byl(a) to zkrátka lopata.

Partie Úhlavy v oblasti zahrádkářských koloniích je hezká říčka, která místy rychle sype mělkou regulací. Jsou tu i hlubší proudy a nějaká ta tůňka do 1 m hloubky. Chytalo se nádherně. Ryby byly při chuti, ale jelikož se bouřka stočila po hřebenech Šumavy na JV, tak se potravní aktivita odehrávala převážně u dna. Počal jsem bobšovat a odměnou mi byli lipani zhruba do 35 cm. Podle počasí na hřebenech hor se kupodivu dalo celkem s přesností určit, kdy se ryby zvednou a kdy zalezou. Ještě to občas zkomplikoval nějaký ten tlakový zbytek, který obešel Šumavu od západu na sever, ale vcelku to fungovalo, takže jsem si na hodinku orazil a pak začal zase s jistotou chytat. Zajímavá zkušenost.

Nastoupil jsem znovu do vody a nepřipustil už další zápor. Šli lipani, chytil jsem i pár duháků menších velikostí, no a velcí potočáci opět potvrzovali svoji teritoriální agresivitu. Brali různé nesmysly pastelových barev se zlatými prvky na háčcích gammarového typu č. 10 a 12. Pstruha 39 cm z tohoto úseku měla na svědomí X, tentokrát zatížená, načež pod silničním mostem si stejně velký lipan srknul bobše speciala z dílny Ondry Svatka.

Kolem 17:00 začala opět rybí letargie a já měl pro ten den odchytáno až až. S pěknými zážitky jsem vyjel do Hojsovy Stráže. Na verandě srubu jsem si pak při drinku vítězoslavně vychutnával šumavské panorama, dokonale umocňující zážitky z vydařeného dne.

Přeji vám, kolegové, co nejúspěšnější závěr lipanové sezony. Lovu zdar!

P.S. Mušky jsem vyfotil tak, jak jsem je vytáhl z vody, takže omluvte prosím jejich katastrofální úroveň. Taktéž foto je pouze ilustrační, a “moudra“ v závorkách berte jen jako můj názor, nikoliv jako obecnou pravdu a poučování.

Mušky:

 

Hnědý Bobeš Olivový Bobeš Růžovka Parašut Suché smítko Šedé smítko

Odeslat e-mail Zavřít
 
E-mail
Předmět
Zpráva