Článek z muškaření na Divoké Orlici.
Po nepříliš vydařeném zahájení na svém domácím revíru jsem se rozhodl, že se zahojím. Prvního května jsem chtěl vyrazit na jeden z mnou oblíbených revírů. Měl jsem se rozhodnout mezi cestou na západ - tedy Svatavou a Ohří, nebo na východ - Divokou Orlicí.
Zatímco Jančařík na komerční televizi dělal za švitoření skřivánků reklamu plaveckým areálům a opalovacím krémům, když sliboval týden neúprosných slunečních paprsků, rosnička na veřejnoprávní televizi již na druhý den hlásila přechod fronty od východu vlasti. Volba tedy padla na Divokou Orlici nad vodním dílem Pastviny v okolí Klášterce.
Po nezbytném dovázání některých (z loňska úspěšných) vzorů jsem v úterý 1.5.2007 vyrazil. Za neustálého popíjení pěnivého moku z pet lahve jsem si to hanušovickým rychlíkem štrádoval směr Lichkov. Tam naštěstí stopování netrvalo dlouho, a tak jsem se k řece dostal okolo třetí odpolední. Klášterec mě přivítal slunečným počasím, takže jsem si nic extra nesliboval.
V první půlhodině lovu jsem na různé goldkopy chytil asi deset okounů menší velikosti a pár pstruhů a tloušťů. Slunce pálí, tak si říkám, jestli přeci jen neměl ten žabák na Nově pravdu. Ale neměl. Najednou se zvedl vítr, který přinesl tmavá mračna. Nacházel jsem se zrovna na nadějném místě, kde se podél skály táhl hluboký proud. Navázal jsem šedou stilborn jepici a mrsknul ji do spodní partie proudu. Popotažením jsem mušku podvěsil pod hladinu, kde ji ihned vsrkla ryba. Zásek sedl, prut se ohnul do oblouku. Ryba se vydává proti proudu, kde se mi předvede dvěma výskoky. Je mi jasné, že jde o pěkného potočáka. Po pár chvílích ho zdolám a měřím. Pstruh má 42 cm.
V tomto proudu ještě zdolávám několik duháků mezi 30 a 35 cm, ten se do revíru hojně vysazuje. Mělký peřejnatý úsek, který byl minulá léta plný pstruhů kolem míry, vynechávám a přistupuji k hlubší nadjezovce (viz první foto). Asi půl hodiny se bavím chytáním zde ve velmi slušném počtu zastoupených ostroretek, které spolehlivě baští „mini“ patentku. Ale omrzí mě to a navazuji zlatohlavou larvu chrostíka, která přelstí řadu pěkných bojovných duháků.
Protože předbouřkové počasí střídá jasná obloha a ryby na to reagují negativně, končím denní lov. Stavím stan, hltám konzervu a promýšlím, co zítra.
Ráno 2.5. vstávám brzy a chci vyrazit pod přehradu směr Líšnice. Protože mi dlouho nikdo nezastavuje, dostavím se k vodě kolem sedmé hodiny. Je chladné, uplakané ráno. Zkouším krémového bobše. Během hodiny rybařiny mám na účtu několik mírových lipanů, kterých je na úseku kolem Líšnice dost. V jednom mělkém pomalém proudu pod mostem se mi „daří“ zdolat nebojovného hubeného lipana přes 40 cm.
I okolo poledního lipani s důvěrou brali jepky a pakoše. Ale poněvadž se mi úsek, ke kterému jsem se blížil, nelíbí (silnice se nachází moc blízko), jedu nad Klášterec k Zemské Bráně.
Poměrně rychlý proud pod mostem, mající mezi velkými balvany hluboká místa, jistě nějakou tu rybku ukrývá. Navazuji červeného tungsten kopa a nahazuji mezi šutry. Po krátkém popotažení mušky něco decentně cukne. Zasekávám, souboj začíná. Výskok nad hladinu střídá boj v hloubce. Po chvíli k sobě vedu unaveného pstruha 40 cm.
Po 19. hodině zdolávám ještě partu jeho amerických kolegů kolem 33 cm. Ještě než padne tma, končím den asi deseti ostroretkami na patentku a jedním pěkným lipanem. Ve stanu není v noci ještě příliš teplo, ale dá se to vydržet.
Ve čtvrtek ráno k vodě nespěchám, protože je jasno a až příliš velké teplo. Bavím se tedy četbou a vázáním mušek. Rybařit zkouším ve 14 hodin, ale dostanu jen jednoho malého okouna a tlouště. Jasno trvá, ryby neberou, pivo z pet lahví ubývá exponenciální řadou.
V podvečer se dostávám na místo, kde jsem den předtím slavil úspěch s tungstenem. Jenže teď dostávám pouze pár duháků kolem 30 cm. Vydávám se dále proti proudu, ale v okolí Zemské Brány je řeka poměrně peřejnatá a mělká, a oplývá tak pouze velkým množstvím maximálně mírových pstruhů.
Chytat tento úsek mě omrzelo poměrně rychle. Z ničeho nic přichází mraky a začíná silně pršet. Vydávám se tedy nad Klášterec ke hlubokému proudu, kde cítím naději na něco většího. Dvoukilometrový pochod s jazykem na vestě rychle zvládnu. Na místě vidím, že aktivita ryb je enormní. Na první nához před sbírající rybu lovím lipana kolem 30 cm. Následuje řada dalších a pár pstruhů.
Najednou aktivita ryb utichne, jen občas něco sebere. Na začátku hluboké partie, asi 15 m proti proudu, se malé rybky chaoticky rozprchnou. Říkám si, že buď zalovil velký pstruh, nebo jiný dravec. Dosavadní návazec 0,12 vyměňuji za patnáctku. Střídám jepici za menšího hodně zatíženého goldkop streamera s červeným superfine zadkem, hustě ovinutého grizlošem a lametkou. Celá operace trvá poměrně dlouho, protože opravdu hodně prší a fouká vítr. Bojím se o foťák, který je pouze ležérně zabalen v igeliťáku v horní kapse batohu. Přesto nahazuji do místa, kde ryba zalovila. Krátké popotažení šňůry, záběr a je tam. Pěkná ryba, ale nevím jaká. Tvor podnikne výpad 5 metrů proti proudu a když zjistí, že to dál nejde, otočí to. Projede okolo mě s velkou jistotou, jako by nic. Rybu zastavím cca 15 m po proudu ode mě. Vlasec si vyhrává umíráček jak struna na kytaře. Dlouho se dravec nevynořuje z hlubin, bojuje, ale cítím, že slábne. Chvíli na to mám u sebe vyčerpaného bolena. Mám měřidlo do 45 cm, které nestačí. Bolen něco mezi 52 a 55 cm je pokořen.
Naštěstí během zdolávání přestalo pršet, takže můžu fotit. Krásný konec výpravy. Jsem spokojen. Děkuji svatému Petru, jdu spát a ráno vyrážím zpět do víru velkoměsta.
PS: Nemějte mi prosím za zlé, že jsou ryby foceny ze břehu, jinak to nešlo a článek bez fotek se mi psát nechtělo. Normálně to nedělám a ryby vyháčkuju už ve vodě. Celý report vznikl kvůli diskusi ohledně Loučné a stížností, že na východě není kam jít na ryby, nebo tak nějak. Loučná není také řeka bez ryb, ale Orlice je na tom momentálně trochu lépe.
Pár zkušeností:
- na úseku nad Pastvinami ryby (pstruh a lipan) braly spíše aktivně vedené nymfy než pasivní drift, velikostí 8-14, ze suchých pak rozence jepic a pakoše 14-20, okouni a tloušti brali to, co se lesklo, tedy různé goldkopy, ostrohubky šly na patentku,
- pod Pastvinami jsem chytal lipany na různé bobše 10-14 a na hodně malé suché jepky a pakoše,
- pod přehradou (Divoká Orlice 5) a nad ní (Divoká Orlice 7) je třeba si dát pozor na CHRO a limnigraf,
- v okolí Zemské Brány je třeba si hlídat pravý břeh, levý patří Polákům,
- ze zkušenosti nedoporučuji nad přehradou chytat na přívěs, neboť okounů a bílé ryby je tu velké množství a často se při zdolávání větší ryby pověsí pěkná silná ryba na přívěs a zdolávání není úplně pod kontrolou, zvláště když se v okolí nachází velké ostré kameny a napadané větve. Chytá se hodně dublet, což mě tolik nebere.
Pro toho, kdo má rád klid, doporučuji navštívit revír mimo víkend, neboť Klášterec je jedna velká chatová osada a o víkendu je zde enormní rybářský tlak.
Na závěr předkládám foto úspěšných mušek: na lipany úspěšné mušky z první a druhé fotky, na tlouště, okouny a bolena čtvrté foto. Pstruh byl náladový a žral dá se říct od každého trochu. Poslední dva vzory jsem nevázal já, jsou koupené, ale osvědčili se a zařadím je do své výroby.
Krásné zážitky nejen na této řece přeje Ondřej Svatek.
