Zimní muškaření | Články o muškaření | CzechNymph.cz
HomeČlánkyTaktikyZimní muškaření

Zimní muškaření

Kategorie: Muškařské taktiky | Autor: Lukáš Pazderník

Článek, ke kterému jsem se odvážil po 22 ti letech zimní mušky. Snad se podaří navést správným směrem i časté blázny, kteří v zimě pořád dokola chytají ty zbytky pstruhů a lipanů na Otavě a Ohři a chtěli by zkusit i něco náročnějšího.


Mušky pro zimní muškaření

Každý náruživý muškař asi ví jak bezútěšné a depresivní mohou být dlouhé zimní týdny s chladným počasím, krátkými dny bez slunce a dlouhými nocemi. Asi před dvaceti lety jsem se rozhodl této zimní nepřízni čelit, odložit tradiční plavačkový prut, žížaly nechat žít a začít chodit k jihočeským řekám teple oblečen s muškařským prutem v ruce.

Hned od počátku se ukázalo, že tehdejší plošný výskyt lipana na MP revírech dává velkou šanci početných úlovků na zatěžkané mušky a dokonce při teplejším jihozápadním proudění vzduchu i na drobné suché broučky napodobující našedlé pakomáry. Dnes mnozí z nás na tuto situaci z „královských devadesátých“ vzpomínáme tak trochu se slzou v oku a doufáme v rychlejší šíření ptačích chřipek a rychlých broků mezi migrujícími černými opeřenci. Zjednodušeně řečeno lososovité ryby na MP revírech berou v zimě dobře a není třeba se o tom dále šířit, naopak všem doporučuji se této variantě zimního muškaření vyhnout a neobtěžovat dnes tak těžce zkoušené zbytky populací „lososů“ na našich stále malebných ale poněkud prázdnějších MP revírech.

Cílem tohoto článku je nahlédnou trochu dál a zamyslet se nad tím jak, kde a kdy úspěšně lovit na mušku ryby kaprovité, které jsem jako začínající adept muškařského řemesla chybně považoval v zimě za těžko ulovitelné a tuto odnož našeho krásného sportu za zcela nesmyslnou a okrajovou.

Zpočátku to chtělo opravdu výdrž, hodně experimentovat a střádat zkušenosti. Plovoucí šňůry nestačily, chtělo to začít s různými typy potápivých, hrát si s vlasci a hlavně hledat vhodné typy mušek. Zachránily mně tenkrát čerstvé poznatky z rozvoje muškaření na stojatých vodách, intermediální a středně potápivé šňůry přinesly ve spojení s drobnými lurkami a napodobeninami pakomárů první pro mě překvapivé úspěchy. Po několika zimách už jsem s vyjímkou celodenních mrazů pravidelně chytal tlouště, proudníky, plotice a boleny. Kupodivu okoun není zejména v lednu a únoru atraktivní rybou, čert ví kde se potulují a proč pořádně neberou, když před Silvestrem se krmí jako o závod. Pokud přijdou teplejší období s teplotou ve dne kolem pěti stupňů celsia začínají brát i kapři, oukleje, perlíni a cejni. Březen už poté považuji spíše za přechodný měsíc a kupodivu někdy bývá slabší než leden a únor. Kromě aktivního trávení zimy mi nabídla zimní muškařina i jednu pohodlnou věc a to zjištění, že není třeba brodit, když většina vhodných míst je kolem břehů nebo prostě na dohoz. Komu by se chtělo v zimě máčet.

Nesmím opomenout připojit základní informace pro ty, kteří chtějí zimní muškaření zkusit, nebo možná i pro zimní nymfaře, které třeba trochu popostrčím k odhodlání nechat v klidu lipany a pstruhy.

Navštěvuji nejraději dolní revíry na Otavě, Blanici Vodňanské a Vltavě. Prut používám délky 290 cm AFTMA 6, šňůry slow intermediate až středně potápivé. Jednoznačně mohu doporučit novější neochytané PVC šňůry namísto typů „clear“, které ve studené vodě tuhnou, zamotávají se a o jemné prezentaci mušek pak nemůže být rozhodně řeč. Dlouho jsem se tomu poznání bránil, ale silně vlasce v zimě nefungují, pokud mají přijít záběry v dostatečném množství doporučuji používat velmi kvalitní monofil 0,10-0,14 mm (např. Stroft). Fluorokarbon není v zimě nutností. Pokud je někdy výjimečně teplo tak si do kapsy dávám i plovoucí nenápadnou PVC šňůru DT 4, ale to se stává spíše až od března nebo krátce kolem Vánoc při tradičním oteplení. Délku návazce volím podle hloubky vody a počtu mušek, zpravidla si vystačím s délkou 3-4 metry.

Mušky v prosinci preferuj větší, velmi aktivní jsou totiž štiky a okouni, což občas nějakou tu ztrátu mušky pravda přinese. Jak jsem ale začal experimentovat s kevlarem, lanky nebo vlascem třicítkou četnost záběrů se přiblížila k nule. Prosinec lze označit za měsíc lur všech velikostí barev a typů, co jen fantazie a estetický vkus snese. V lednu a únoru zmenšuji velikost mušek na max. č.12, vyhnu se tím hájeným a navíc „protivně kousavým“ štikám. Naopak kaprovité ryby milují jemně ale aktivně vedené drobné lurky ať už v provedení goldhead, nebo nezatěžkané s různě dlouhými ocásky. Za naprosto univerzální se dá považovat černý ocásek v kombinaci s drobným zlatým korálkem. Tělíčko může být variabilní. Kupodivu jak zlatá kulička postupem času ztrácí lesk je záběrů více, není tedy zlato vše co se hezky třpytí. Obvykle lovím na 2-3 mušky na návazci a lurky kombinuji s napodobeninami larev pakomárů. U pakomárů nemám favorita, je třeba si v dané situaci vždy vyzkoušet co funguje. Někdy je to tmavá až černá barva, jindy olivová a do „módy“ se letos vrátila i tradiční červená patentka z bodyglassu. Jigům se vyhýbám. Fungují také, ale nestojím o nejasné diskuze s kontrolním orgánem zda chytám ještě na mušku nebo v zimě nepovolenou přívlačí.

Ryby hledám na typických hlubších místech kolem břehů, kde si občas musím nějakou tu ledovou kru odpíchnout a pak vlastně všude tam, kam až ze břehu účelně dohodím. Je až neuvěřitelné jak různorodá a překvapivá jsou stanoviště ryb v zimě a i ty největší ryby často za soumraku stojí na mělčinách. Jedna věc je obecně platná – ryba může být všude tam kde je proudění vody v řečišti nějak zpomalené přičemž na hloubce tolik nezáleží. Pokud nejsou zamrzlá slepá ramena, tak je nesmíte minout, bývají plná ryb (pokud tedy nejsou plná bahna a to žel povětšinou jsou). Na závěr se pokusím poradit kdy mívám nejvíce záběrů. V prosinci je výborné dopoledne a polední čas, v lednu a únoru bývá nejlepší čas mezi čtrnáctou a patnáctou hodinou a pak také při nástupu soumraku. Pokud mrzne celý den a ještě fouká severák tak je to jedno, ráno v poledne i odpoledne je to boj o rybku.

Letošní zimní sezona končí, v prosinci byla muškařsky podprůměrná i díky velkým výkyvům teplot a povodňovým průtokům. V lednu a únoru letos přišla až nečekaně výrazná aktivita kaprovitých ryb a některé dny tak přinesly lepší muškařinu než favorizované příjemně teplé letní měsíce. Dnešní svět je hodně o číslech a tak považuji dvouhodinovou vycházku za úspěšnou pokud chytnu přes deset ryb. Super dny nabídnou i kolem třiceti záběrů. Když to někdy prostě nejde a to se také stává, pak mám radost i ze dvou až třech ryb.

Přeji všem pevné šňůry a radost z muškariny i v zimních měsících bez nutnosti poodletět třeba na Nový Zéland!

Odeslat e-mail Zavřít
 
E-mail
Předmět
Zpráva