Přístup rybářů "chyť a pusť" se vyvinul v Severní Americe, ale rychle se rozšířil i na druhé straně oceánu.
Přestože lov lososovitých ryb pochází ze skotských jezer a řek, rychle si získal oblibu i v Severní Americe. Do Skotska se tak vrátily postupy vyvinuté na druhé straně Atlantiku. Mezi ně patří především "chyť a pusť". Chyť a pusť je jinde ve světě standardem, ale mezi skotskými rybáři se zatím neprosadil. Důvody tohoto stavu spočívají v "myšlení" skotských rybářů. Dlouho jsme zastávali názor, že ryby chytáme proto, abychom je zabili a pak snědli. Zastávali jsme názor, že rybaření není pouze pro potěšení, ale že je to především nutnost; pstruh nebo losos ulovený u vody je určen na stůl. To samozřejmě platilo i jinde ve světě, ale ve Skotsku je tradičním důvodem rybolovu snaha získat "něco do hrnce". Jinde se účel rybaření začal postupně posouvat směrem k potěšení, k čemuž přispěla i potřeba chránit ohrožené rybí populace. V některých ohledech jsme ve vztahu k "chyť a pusť" zaostali za zbytkem světa.
Ještě donedávna byly skotské populace ryb dostatečně bezpečné, aby se vyhnuly radikálním ochranným opatřením, ale v posledních několika letech naše původní populace ryb výrazně poklesly. V důsledku toho si rybáři začali velmi silně uvědomovat rostoucí potřebu ochrany přírody. Skotové však zatím bezvýhradně nepřijali metodu "chyť a pusť". Je jisté, že se nyní loví a vrací více ryb, protože stále více Skotů je přesvědčeno o nutnosti ponechat si udržitelný počet dospělých ryb. Přesto je mezi mnoha rybáři stále ještě určitá míra rezervovanosti. Tyto obavy jsou výsledkem systému přesvědčení předávaného z generace na generaci. Někteří zastávají téměř náboženský názor, že úmyslné zavedení drátěného háčku do rybí tlamy, jeho následné stresování "hrou" a následné puštění je porušením práva živočicha na svobodu před pronásledováním. Pro ně je přijatelnější chytit rybu s hlavním cílem použít ji k jídlu, i když je zřejmé, že jde o úmyslné usmrcení. Opakované zaseknutí, hraní si s rybou a její vypuštění je z filozofického hlediska méně přijatelné než její ulovení a usmrcení co nejhumánnějším způsobem.
Pro většinu lidí není vrácení podměrečných ryb nebo ryb ve špatném stavu obtížné rozhodnutí, nepředstavuje žádné morální dilema. Problém nastává, když je základním cílem záměrně chytat a pouštět. Problémem je spíše cíl než činnost. Problém je však vyřešen, když je rozhodnutí ponecháno zcela na rybáři - není povinné rybu vrátit, ani ji zabít - je to věc osobní volby. To však zase vede k obrovským problémům s regulací a kontrolou.
Skotští rybáři lovící kaprovité ryby a jejich kolegové lovící na moři přijali praxi "chyť a pusť" bez zjevných problémů. Proč s tím má tedy většina skotských rybářů pstruhů a lososů takové potíže? Jedním z důvodů je to, že lov na mimopstruhových vodách a mořský rybolov nejsou tak drahé; někteří rybáři lososovitých ryb se cítí téměř povinni něco chytit a zabít, aby částečně ospravedlnili a získali zpět náklady na povolenku. Jiní mají pocit, že s vracením lososů je problém, protože když rybu opatrně pustí, může doplavat do další části toku a být zabita dalším rybářem, který ji uloví. Zdá se, že pro ně nemá smysl ji vracet zpět, pokud má být znovu odchycena a usmrcena. V tomto případě ignorují skutečnost, že každý rybář může vrátit určitou část ulovených ryb, a proto v praxi nezáleží na tom, které ryby jsou vráceny, jen pokud jsou vráceny v dobrém stavu.
Pokud se však chystáte rybu vypustit, nemá smysl ji vypouštět, pokud byla smrtelně poškozena. Pokud máme rybu vrátit, čím méně se s ní manipuluje, tím větší je pravděpodobnost, že přežije. To znamená, že bychom se ryby pokud možno neměli dotýkat, protože manipulací s ní odstraníme část jejího ochranného slizového povlaku. To umožňuje bakteriím proniknout přes její ochranné bariéry a infekcím se uchytit. Rybu pokud možno ani nedávejte do podběráku, protože tím také dochází k odstranění slizu a šupin. Lepší je uchopit vlasec a pokusit se opatrně odstranit háček, dokud je ryba ještě ve vodě. To je snadné, pokud byly u háčků odstraněny protihroty nebo pokud byly použity háčky bez protihrotů. Dávejte velký pozor, abyste nepoškodili žábry, které jsou křehké a při nešetrném zacházení náchylné ke krvácení.
Při vypouštění ryb se k nim musíme chovat humánně a citlivě. Musíme být pevní, abychom propuštění rychle zvládli, ale zároveň jemní, jako bychom zacházeli s něčím velmi křehkým a vzácným, a to z toho důvodu, že tomu tak je.
