Lososí statistika 2006 | Losos Muškaření | CzechNymph.cz

E-shop je v plném provozu, vyskladňujeme objednávky každý den. Osobní odběr možný po domluvě v naší provozovně v Brandýse nad Labem. tel.: 702 002 210 (10:00 - 15:00)

HomeČlánkyRybyLososí statistika 2006

Lososí statistika 2006

Kategorie: Ryby lovené na mušku | Autor: Lubbe Ferrysson

Statistika úlovků lososů na švédských a norských řekách z roku 2006.


Posílám vám pozdrav ze severu a hlásím se se statistikou lososů ve Švédsku a Norsku. Můj dřívější zdroj, kolega Furuly, zatím žádnou statistiku nevypracoval, naříká nad nedostatkem času (Co vlastně dělají novináři? Nějaká velká intelektuální námaha není z novin vidět.), ale dal mi adresu na norský statistický úřad a zde už mají hlavní řeky spočítané.

Začněme Švédskem. Na zdejších řekách byla lososí sezóna 2006 nejhorší za celou dobu, co se vede statistika. Největší švédský rybářský časopis Fiske Journalen, který každý rok uveřejňuje spolehlivé údaje ze všech švédských řek, to letos vzdal. Ulovených ryb bylo tak málo, že se počítaly na jednotlivé kusy a ne na tuny jako v dřívějších letech. Statistika roku 2006 neříká, kolik lososů bylo vytřených a vrací se zpátky do řeky, a kolik bylo ostatních. Navíc se začínají používat výrazy ”asi”, ”kolem”, ”přibližně”, což znamená, že ryb je tak málo, že se kluby neodvažují nahlásit konkrétní čísla vzhledem k turistům. Důvodem je profesionální lov v moři. Stavy tresek a sleďů, průmyslově nejdůležitějších ryb v Baltickém moři, jsou na pokraji kolapsu. Jako náhradu za ně vysazuje stát velké množství malých lososů, protože odchov lososa je jednoduchý. Bohužel lov sítěmi nedělá rozdíl mezi lososem, co vysadil stát, a lososem z řeky. Když rybářské kluby vidí, že jejich práce nenese žádné výsledky, zaměří se na jiné ryby, které se dají kontrolovat, především na pstruha a lipana. A vše skončí v začarovaném kruhu.

Na největší švédské řece Torne s přítoky se jako na jediné řece ulovila více než tuna ryb. Je to tím, že se jedná o říční soustavu 500 - 600 km dlouhou. Nejdůležitější přítok Laino vydal 90 ryb na 150 km toku. Pro srovnání - v roce 1997 se na Torne ulovilo asi 10 - 12 tisíc lososů, z toho v Lanio kolem 4 tisíc. Na další velké řece Kalix, kde losos může plout až 250 km, se ulovilo včetně přítoku Kaitum 120 - 130 lososů. Na přítoku Angesan, který je sám o sobě slušnou řekou, se ulovilo ”asi” 20 kusů. Pitealv, patřící rovněž k největším švédským řekám, ale kde losos jde jen 60 km, nevydala asi jednu rybu. Ten samý stav nastal na malé řece Aby, kde se v normálních letech loví kolem 50 - 60 ryb. Moje domovská řeka Byske dala jen 60 kusů, což byla její patrně nejslabší sezóna v historii. U menších řek v okolí hovoří statistika takto: Kage 1 kus, Rickle nula, Logde dvacet kusů a Ore pět. Na známé řece Dalalven se ulovilo kolem 200 kusů. Nejznámější švédská řeka Morrum dala 144 lososů, což se dá označit za nejhorší sezónu v její historii. Ani na řekách na západ od Malmo, kam táhne losos z Atlantiku, nebyly výsledky o moc lepší. Například Atran vydal jen 240 ryb. Porovnání s řekami na jihozápadě Norska, kde i menší říčka může dát i několik tun, ukazuje, že hlavním viníkem je mořský rybolov.


Lososí muška Jock Scott - vazač Anders Stahl

Daleko radostnější než výsledky ve Švédsku je statistika z Norska. Přestože střední Norsko trápilo velice suché léto, výsledek splnil očekávání v souladu s dlouhodobou statistikou. Celkový úlovek na všech tocích čítal asi 500 tun (510 tun v loňském roce) a předpokládá se, že letos a příští rok by měl překročit 600 tun. Nejlépe na tom byli rybáři na jihozápadě a především na severu. Na jihozapadě se ukazuje, že péče o řeky dává výsledky, a sever trpěl častými dešti a chladným počasím, takže tam se hlavně na menších řekách sezóna vyvedla. Tana si opět vydobyla první místo. 50 tun (největší ulovek 26,8 kg) není sice špatných, ale letos a příští rok se očekává přinejmenším dvojnásobný.

I na dalších řekách byly výborné úlovky, na poloostrově Varanger, kde řeky velikostí odpovídají spíše říčkám a potokům, se ulovilo prekvapivě dost ryb: na Ordoelva 3,5 tuny, na Kongsfjord 3,7, na Vestre Jakobs 5,4 a Komag 4,7 tuny. Na dalších řekách, tekoucích do Severního moře, byly výsledky rovněž pěkné - Borselva dala 3,8 tuny, Lakselv 4,4, Staburs 4,5 tuny a známá Repparfjord dokonce 9,6 tuny, což je historický rekord, a říčka se tak poprvé dostala mezi 15 nejlepších v Norsku. Pro srovnání - malý potok Veidness, který se dá přejít v holínkách, vydal 1,4 tuny. Na královně řek Alta proběhla výborná sezóna - za vše hovoří ulovených 32 tun, z toho 41 lososů přes 18 kg (tj. 40 liber, okres Alta se ještě nedostal k počítání v kilogramech), největší vážil 25 kg. Nordreisa se poprvé po 20 letech dostala přes 5 tun (5,2), Malselva dala 5,6 a Beiarn 3,1 tuny.

V oblasti kolem Trondheimu bylo hodně sucho, ale na větších řekách se dá sezóna označit jako dobrá. Na Namsen se ulovily 22 tuny, na Gaula 45, Orkla 23, Surna 4,7 a na Verdal 2,9 tuny. Na menších řekách byly úlovky horší - Sandola vydala 1,2 tuny, Bjora 1,7 tuny a některé byly dokonce pro rybolov uzavřené.

V jihozápadním Norsku, kam dnes jezdí čeští rybáři, se také zachytalo slušně. Na Mandal bylo uloveno 12,6 tuny, na Otra 11 tun, Breikheimselva 12, Figgjo 4,4 a Suldal 5,8 tuny.

Zatím jsem uváděl pouze počty lososů. K tomu se musí samozřejmě připočítat úlovky mořských pstruhů a na severu mořského sivena, které v některých, hlavně menších řekách jako Veidness, Ordo nebo Beiarn čítají téměř stejné množství jako losos. Z toho se dá vyvodit, že sezóna v Norsku byla dobrá a podle dlohodobé statistiky (cyklus 7 let) by letošní a příští rok měl skončit ještě o 20 - 30 % lépe.

Na všech popisovaných vodách jsou ryby zdravé, a když si rybář nějakou vezme domů, rozhodně si ji upraví podle starého skandinávského receptu Gravad lax. Ten můžete použít nejen na lososa, ale i pstruha, mořského pstruha, sivena a duháka. Ryba by měla vážit mezi 2 – 8 kg.


Borselva

Takže co se skrývá pod názvem Gravad lax? Něco jako marinovaný losos. V misce smíchejte 1 díl hrubé mořské soli a 1 díl pískového cukru. Vedle toho nasekejte malou hromádku kopru. Ten můžete vyměnit i za nahrubo drcený černý pepř, nařezanou citronovou kůru - vše je otázka vaší fantazie, ale kopr patří do originálního receptu. Z ryby připravte dvě file. Ta se po masité straně posypou směsí soli a cukru, směs se vmasíruje do masa a file se posype koprem. Rybu pak položte na mísu masitými stranami proti sobě. Vše se musí řádně zatížit a uložit do chladna. Podle velikosti je jídlo hotové za 2 - 3 dny. Rybu nakrájejte filetovým nožem na tenké plátky a podávejte s bramborem, omaštěným máslem (u lososa ne moc, ten je sám o sobě dost tučný). Existují také různé omáčky, ale jejich nevýhodou je to, že "seberou" tu pravou chuť ryby. Ryba upravená podle tohoto receptu vydrží v lednici i týden a dá se jíst nakrájená na plátky s tvrdým chlebem (knäcke). Dá se říci, že je to ”suši” po skandinávsku a v zdejších končinách je ještě více oblíbená než uzený losos. Dá se velice dobře zapíjet pivem. V restauracích patří k vyšší cenové skupině.

A slovo na závěr. Český rybář, který sní o Morrum, Em nebo Dalalven, dělá chybu. Švédsko má dnes některé pěkné revíry, ale spíše na lov pstruha, lipana, sivena nebo štiky. Lov lososů je zde na dně a vyhlídky nejsou růžové. Za poloviční cenu, co zaplatíte za výlet na Morrum, si lépe zachytáte na řekách Otra, Mandal nebo i jiných na jihozápadě Norska, přitom cesta tam není delší. Sever je sice daleko, ale pokud si vezmete 2 týdny dovolené, jistě se vám to vyplatí. A pokud se do Norska nebo Švédska nevydáte, snad vám zdejší atmosféru přiblíží alespoň můj recept.

Odeslat e-mail Zavřít
 
E-mail
Předmět
Zpráva