Lipan je ve vdsku u muka velmi rozen a populrn ryba. Protoe se lipan ve Skandinvii dov delho vku ne v centrln Evrop (odborn knky tvrd, e a 15 let), me ve vodch s dostatkem potravy dorst slunch velikost. vdskm sportovnm rekordem je kus vc pes 3 kg, finskm 4 kg a v Norsku se tak dajn ulovil lipan pes 4 kg. Nutno podotknout, e takovch ryb moc nenajdete. Ve Skandinvii lipan ije nejen v tekoucch vodch, ale tak v jezerech a dokonce i Baltickm moi a ve vech tchto lokalitch se i te. V jezerech bv vt ne v ekch a stavbou tla nkdy pipomn cejna.

vdsko se dl na jin a severn st. Hranic mezi nimi je eka Dallven, kter tee asi 90 km na sever od Uppsaly. Na jihu vdska ije lipan ve dvou lokalitch, v jezeru Vttern a ece Klarlven. Vttern je jedno z nejvtch jezer v Evrop. Pesto se zde lov lipan na muku, hlavn kolem st potok. Lipan tu i pes velikost jezera nedorst velkch velikost, v prmrn kolem 0,5-0,6 kg.

Od eky Dallven na sever se lipan vyskytuje v mnoha lokalitch. A do Kiruny ije v zem les, a u typu tajga nebo podhorskch. Ty druh se skldaj hlavn z polrn brzy a nevyskytuj se v horch. Od Kiruny na sever ije lipan v jezerech lecch v horch a zde u skoro dn porost nenajdete. Zajimav tak je, e v mnoha jezerech se vyskytuje tika, take lipan jej predatorstv sn lpe ne pstruh nebo siven.

Protoe se jedn o velk zem, odhadem 700 x 300 km, je nemon popsat kad jezero. Zkusm tedy zmnit alespo? pr lokalit, kde mte anci na uloven trofejn ryby. Nkter lokality znm z vlastn zkuenosti, o jinch jsem etl v mstnm rybskm tisku. Veobecn se d ci, e m dle na sever, tm vt mte anci chytit trofejn rybu. Ve stednm vdsku je znmou jezern lokalitou s vskytem velkho lipana Rogen na norskch hranicch. Krom vlastnho jezera Rogen se zde nachz vt mnostv mench jezer a jsou zde vedeny lovky ryb pes 2 kg. Jedn se o chytn v divoin (oblast je nrodn park), a tak rybaen vyaduje slunou fyzickou kondici. Stedisko pro turistiku a rybolov je ve vesnice Tnns. Zde si tak mete pronajmout knoi, kter uleh nejen samotn rybaen, ale tak pesuny mezi msty na tboen.

Dojet sem je mon po silnici E45 Gteborg - Mora nebo po silnici E4 do Stockholmu. Potom se puste po silnici slo 70 na Moru a pot po tto silnici smr Srna, Idre. Mezi Srnou a Idre odbote na Tnns.

A na tchto strnkch si mete pest spoustu informac o ve uveden oblasti, ve v anglitin i nmin: www.graenslandet.se, poppad zavtejte na dal strnky, kde jsou dal informace v nmin: www.tannasfiskecentrum.se.

Dal dv pkn msta na uloven slunho jezernho lipana se nachzej na sever od msteka Vilhelmina. Jedn se o Rajastrand fishing areu a Maskatns fishing areu. V Rajastrand jsou zajmav hlavn jezera Stor Rajan, Harrsjn Raitasjn a sjn. Odtud jsou kadoron hleny lovky pes 1,5 kg. V Matskatn jsou to jezera podl hornho toky ky Matskatn. Jedn se o pomrn lehce pstupn msta. Na zem je nkolik udrovanch lesnch cest, sjzdnch osobnm autem. Povolenky, mapy a dal informace dostanete v turistickm centru v msteku Vilhelmina. Do Vilhelminy se dostanete po silnici E45 smr Mora-stersund-Vilhelmina nebo po E4 na Stockholm-Ume, kde budete pokraovat po 92, 90 a E45 smr Vilhelmina. Z Vilhelminy pak zamte smrem na Rajastrand a Dikans po mstnch cestch.

Dalm zdrojem uitench informac vm mohou bt anglicky psan strnky www.lapplandturism.se nebo pipojen letk.

Zajmav jezera naleznete mezi kou Juktn a ekou Vindellven na zpad od msteka Sorsele. Nachz se jich zde tolik, e je nemon vechna popsat. Zmnm se tedy alespo? o nkterch, nap. o Stora Harrtrsket, Srslttjrn, Snorsen, Sarvestrsket, Njuktjaure nebo Jiltjaur. Na nich si uijete velice kvalitn rybolov, jsou zde toti hleny lovky pes 2 kg. Na zdejm zem jsou lesn cesty, ale pstup k nkterm jezerm vyaduje vlety pky dlouh a 10 km. Nkter jezera obv pstruh a siven, jin tika a okoun. Rybask tlak zde nen velk a ryb mus potat s kempovnm v prod. Informace, povolenky a podrobn mapy jsou dostupn v Sorsele Sportfiske Centru. Do Sorsele se dostanete po silnici E45 smrem na Gteborg-stersund-Vilhelmina-Sorsele nebo po E4 Stockholm-Ume a nsledn po E12 Ume-Lycksele-Storuman a E45 do Sorsele.

Pr informac v anglitin naleznete na mstnm webu, kde si tak mete prostudovat mapy.

Samozejm nesmm opomenout jezera mezi ekami Pitelv a Lilla Lulelv. Pitelv protk adou velkch jezer a ve vech ije lipan. Tato oblast je i pomrn snadno pstupn, cesty vedou podl eky a k jezeru Tjeggelvas. To sam se d ci i o Lilla Lulelven, kter se prakticky skld jen z velkch jezer Saggat, Skalka, Randijaur a Parkijaur, a ve vech je hlavn rybou lipan. Zajmavj je vak chytn v jezerech mezi tmito dvma ekami. Jsou zde dv velk jezera Peraure a Karatj, lep je vak vszet na ta men. Z vlastn zkuenosti bych doporuil jezera pr kilometr na sever od samot Saddegava a Stenudden, nachzejcch se u jezera Tjeggelvas, a to Blekkajaure, Munkajaure a Hlksjaure. Jezero Arvasjaure je krom vchodn sti tko chytateln s mouchou, ale vchodn st, vtok ky Arvasjokka, je prvotdn, stejn jako jezera na jihovchod od Arvasjaure, Harrejaure, Suolojaure a jezirka kolem. Z Harrejaure pochz dnes uz pekonan vdsk lipan rekord 2,7 kg. Ptok Arvasjokky, Vuolak, protk nkolika menmi jezery, na kterch si skvl rybolov uijete tak.

Vydme se dl na sever k jezerm kolem Silesjaure a Skieltajaureh. Skielta je kvtovan voda, ale i toto zem je vyhlen trofejnmi rybami. Toto zem se ale hod pouze pro rybe s velmi dobrou fyzickou kondic. Pipravte se na dlouh pochody v molovitm nebo skalnatm ternu, protoe jinm, pohodlnjm zpsobem nen tato oblast pstupn. Kempovn vm vak v letnch mscch znepjemn komi, kte jsou v tuto dobu nejagresivnj. Vchozm bodem je samota rnvik na behu jezera Tjeggelvas, kde si zajistte pepravu pes jezero, nebo tak vesnika Rvudden u jezera Volvojaure, kde se nachz most pes eku Pitelv. Dostanete se tam po E4 Stockholm Skellefte, pot pokraujte po silnici 95 Skellefte Arjeplog a trkovou cestou smr Norra Bergns s odbokou na Stenudden.

Neopomenuteln jsou jezera nad Kirunou. Jedn se o oblast podl silnice Vittangi - Karesuando. Na zpad od silnice se zem podob tunde s nzkmi arktickmi brzami nebo je zcela bez porostu. U nejvtho zdejho jezera Rstojaure se nachz rybsk kemp. Je to velk jezero v oteven krajin, take zde asto podn fouk, a ulovil se zde souasn vdsk lipan rekordman vc 3,35 kg. I dal jezera, Palep-Vuolep Tjuolmajaure, Krvejaure a Kiepanjaure, kter le na norsk hranici jin od Rsto, jsou stejn obdaena. I kdy nedosahuj velikosti Rstojaure, jsou pesto podn rozlehl. Krom tchto velkch jezer zde existuj i men jezera. Vude je hlavn rybou lipan a nachzej se mezi nimi i opravdu kapitln kusy. Toto zem snese srovnn s norskou Finmarksvidda, v obou najdeme patrn nejvt lipany v Evrop. Prvotdn rybainu si vak uijete teprve tehdy, pokud mte vbornou fyzickou kondic a jste pipraveni na destky kilometr dlouh hiking, kdy si navc vekerou bag ponesete s sebou, vetn npln do vaie, lihu nebo plynu.

Vchozm bodem je laponsk vesnice Pulsujrvi, kam se dostanete tak, e ze silnice na Vittangi-Karesundo odbote za vesnic vre Soppero po prvn cest doleva. Od silnice do vesnice Pulsujrvi je to asi 45-50 km. Mon vs vystra cedule s varovnm, e jedete do prostoru se zbytky raket, ale dn strach, tyto rakety pochzej z evropskho kosmickho stediska u Kiruny, a pokud tam pistvaj, tak s pouitm padku.

Na druh stran silnice je tajga. Tak zde je rozmstno vt mnostv jezer, sice mench, ale dostatek lipan v nich najdete. K jezerm Paljasjrvi, Jokujrvi, Pitsijrvi a Venejrvi se nejlpe dostanete z vesnice Lannavaara. Ve vesnici Nedre Soppero zahnte doprava, odkud vede lesn cesta.

Tak dl na severu je nkolik mench jezer jako Sautusjrvi. Tam se nejlpe dostanete, kdy zastavte na parkoviti u vesnice Idivuoma. Najdete tam informan tabuli, od kter vede stezka. Rybaina zde nevyaduje stejnou fyzickou kondici jako na zpadn stran, ale njakou pece jen mt muste. Navc dky lesu je zdej zem vce chrnn. Cesta sem vede po E4 Stockholm-Lule-Tre, nsledn po E10 Tre-Svappavaara a E45 smr Svappavaara-Vittangi-Soppero-Karesuando. Povolenky, mapy a informace naleznete v turistick kanceli v Kirune nebo Gllevare. Povolenku koupte i po internetu.

Aby se pro vs rybaen na vdskch jezerech stalo nezapomenutelnm zitkem, uvedu nco mlo o vhodnch potebch. Protoe se jedn o chytn na jezerech, vyplat se pout njak plavidlo. Bohuel nemm s belly boatem zkuenosti, protoe pouvm single knoi. Na jezerech asto fouk, a pokud lovk lov ze behu, mus hodit co nejdl, proto je nejlep prut dlouh 9 stop se ?rou #5. Ta sta jen plovouc. Lipan se vtinou zdruje na mlch mstech, ale lovm-li hloubji, sta mi potpiv polyleader. Pouvm fluorocarbon o sle 0,16 jako nvazec, a pokud ctm anci na opravdu velkou rybu, vymnm jej za 0,20.

Po celou dobu si vystate se temi druhy much: na povrchov chytn se Superpuppou o velikosti 8 nebo 10, s nymfou Gold ribbed Hares Ear s rznm zatenm na streamerovm hku 8-12, a nakonec s klasickm Wooly wormem, ernm s ervenm koncem a oiky z bead chain (silver), o velikosti 8-12. Ovem kad m svoje favority a lipan na severu nen vybrav.

A posledn, avak ne nedleit rada - nezapome?te na njak solidn repelent, protoe vechna tato zem jsou komm rjem. Sezna je zde pomrn krtk, tak a si rybaen po vech strnkch uijete.