Řeky pro lov lososů | Muškaření Švédsko | CzechNymph.cz

E-shop je v plném provozu, vyskladňujeme objednávky každý den. Osobní odběr možný po domluvě v naší provozovně v Brandýse nad Labem. tel.: 702 002 210 (10:00 - 15:00)

HomeČlánkyRevíryŠvédské lososí řeky

Švédské lososí řeky

Kategorie: Muškařské revíry | Autor: Lubbe Ferrysson

Lubbe Ferrysson bydlí na severu Švédska u polárního kruhu a jeho koníčkem je lov lososů. V jeho článku si můžete přečíst informace o švédských řekách.

autor u řeky Tana

Základní navigace k článku:

Torne
Kalix
Ranealv
Lulealv
Pitealv
Abyalv
Kagealv
Skelleftealv
Byskealv
Výstroj
Mušky
Pruty
Trocha etiky

Je mi 57 let, bydlím na severu Švédska u polárního kruhu a mým hlavním koníčkem je rybařina. Z 80 % se věnuji muškaření, jen na podzim lovím okouny a štiky na jigy a v Norsku v moři na pilkery nebo třpytky tresky a jiné mořské ryby.

Jelikož dalších 80 % z těch 80 % muškaření je rybolov lososů, zaměřím se nejvíce na ně. Bydlím blízko nádherné lososí řeky Byskealv a dá se říci, že nemoc Salmon Salaris je nevyléčitelná. Lovil jsem lososy v Norsku, Rusku, Kanadě, Skotsku a Irsku, a to atlantického lososa, ne pacifického.

Ještě před 15 - 20 lety to vypadalo ve Švédsku s lososy velmi špatně, dost se jich lovilo do sítí přímo v moři nebo u ústí řek. Slavné byly jen některé řeky na jihu Švédska, hlavně řeky Morrum a Em. S poklesem pracovních příležitostí na severu (mechanizace dolů a lesního průmyslu) se začalo vsázet na turistiku a sportovní rybolov. Lov lososa se zakázal a nebo silně omezil a výsledky se objevily již za několik let.

kemp lovců lososů

Ve Švédsku je kolem 60 řek s tahem lososů. Na některých jsou přehrady a losos se uměle vytírá a vysazuje (Gotaalv, Lagan, Indalsalv, Dalalv, Ljungan, Skelleftealv, Lulealv), jiné řeky jsou tzv. národní řeky. Na nich se nesmí stavět žádné přehrady a losos se přírodně vytírá (Morrum, Em, Lodge, Byske, Kage, Pitealv, Ranealv, Ranealv, Torne a Kalixalv). V některých řekách jde losos jen pár kilometrů, v druhých desítky a i stovky kilometrů. Nejdelší je Torne s přítoky, Tarando, Muonio, Lainio, tam se jedná o délku přes 550 km. Některé řeky jsou velké a loví se nejvíc z lodiček, harling (Indals, Skellefte, Lulealv, dolní úseky Pitealv, Kalix a Torne), jiné jsou nádherné muškařské řeky (Morrum, Em, Byske, Logde, Angesan) a další malé potoky, kde se rybolov provádí s jednoručním proutkem (Ore, Rickle, Kage). Ve Švédsku se jedná o dva druhy lososů, pravý atlantic salmon, ten je na západním pobřeží, od Goteborgu až do Lagan a baltická forma lososa v řekách, co ústí do Baltického moře. Baltická forma je větší, proto průměrná váha je značně vysoká a opravdu velkých lososů se ve Švédsku uloví patrně nejvíce na světě. Jen pár norských řek se v tomto může vyrovnat švédským, jsou to například Alta, Namsen, Tana, Aroy a snad i některé v Rusku - Varzina a přítoky Dviny. První lososi přicházejí do řek na jihu Švédska již v dubnu a pokračují během léta až do září. Na severu je to od konce května do konce srpna.

Při mé vánoční návštěvě Prahy jsem si přečetl několik rybářských časopisů a dočetl jsem se, že čeští rybáři již objevili Morrum a patrně i Em. Já mám největší zkušenosti s řekami na severu, a to hlavně s řekou Byske a Kage, ta první teče asi 40 km od bydliště, ta druhá jen 10 km.

Ještě než budu hovořit o konkrétních řekách, chtěl bych vysvětlit pojem lesní a horská řeka. Lesní řeky pramení v lesích a jarní vysoká voda je tam v dubnu až začátek května. Horské řeky jsou o hodně delší, pramení v horách na norské hranici a mají dvě vysoké vody, jarní v dubnu až začátku května a letní koncem června až začátkem července, když taje sníh v horách.

Nejsevernější řekou je řeka Torne, hraniční řeka mezi Švédskem a Finskem. Je to obrovská řeka, odhaduje se, že i s přítoky má losos kolem 550 km vody. Ve spodní části se loví hlavně z lodi harlingem - Kukkolla, Matkakkoski, Vuento, Kattilakkoski, Antis, Kengis. Ve vlastní řece Torne jde losos jen k bifurkaci Tarendo. Proč nejde výše, o tom jsou jen dohady. Žádné překážky nemá, ale horní tok Torne je geologicky mladý jen několik tisíc let. Bude se zde dělat pokus s vysazením lososa do horního toku, pokud by se to podařilo, prodloužil by se lososí úsek v Torne a Vittangi o dalších 150 - 200 km. Přítoky Muonio - Konkame a hlavně Lanio jsou perfektní pro rybolov, zvláště Lanio teče úplnou divočinou. Ceny povolenek jsou lidové (jako ostatně ve všech švédských řekách) - 200 skr/týden. Řeka je známá velkými lososy, existují údaje o lososovi těžkém 40 kg z roku 1942, bohužel bez fotografie. Každý rok se uloví kusy kolem 20 - 25 kg. V létě stoupá větší množství grilse kolem 3 kg. Roční úlovek se pohybuje mezi 3000 - 10000 kusy, což je typické pro horskou řeku.

úlovek

Další řekou je Kalix, rovněž velká řeka. Dříve se lososi nedostali přes vodopád Jockfall, dnes je tam skvělý přechod, a tak losos pokračuje až do horního toku a přítoku Kaitum, kde jde až k vodopádu Killinge. Ve spodní části je přítok Angesan a Lina, asi 100 km perfektní lososí vody na muškařinu. Úlovek se pohybuje mezi 1000 - 5000 kusy i s přítoky, samotný Angesan dá v dobrém roce kolem 600 lososů. Kalix je horská řeka, přítok Angesan je ale lesní typ řeky.

Ranealv je lesní řeka. Moc lososů tam zatím nejde, rozhodně se nevyplatí plánovat výlet jen na tuto řeku. Počet lososů se stále zvyšuje, ale jde to pomalu, v dolní části řeky je několik jezer s velkými štikami, a tak asi málo mladých lososů vyplave zpátky do moře. Dolní kilometry jsou pěknou lipaní vodou, táhne tam i lipan z moře. Stejně tak i horní část je proslulou lipaní vodou.

Na Lulealv se objevují lososi jen asi 30 km, v řece je přehrada a na spodním úseku se sice uloví každý rok větší množsví ryb a dost velkých, ovšem z lodi, harlingem.

Na horské řece Pitealv asi 50 km od moře zastaví lososy největší evropský vodopád, Storforsen. Tato řeka je pro lovce lososů bez významu. Spodní část řeky meandruje bez nějakých peřejí, řeka je 150 - 300 m široká a lov se provádí hlavně z lodi harlingem. Lososů je také poměrně málo, řeka je spíše vodou pro mořské pstruhy.

Abyalv je menší lesní řeka, se slušným stavem lososů a hlavně mořských pstruhů. Dá se lehce brodit, ale potřebuje dost letního deště, aby byla opravdu dobrá. Asi 60 km od moře je velký jez nebo malá přehrada, ale je u ní rybí přechod, který skvěle funguje. Největší losos zde vážil 19,7 kg, uloven byl v roce 1996.

Další řekou je Byskealv - tu si však nechám naposled, neboť jsem členem klubu a je to moje domácí voda.

Kagealv je malá lesní říčka, losos jde asi 35 - 40 km, z toho asi 20 km údolím s intensivním zemědělstvím, zbytek je divočina. Losos zde byl zcela vyhuben už začátkem 19. století, kdy na řece bylo větší množství jezů a továrniček na zpracování dřeva. Továrničky zmizely, jezy odnesly jarní vody a posledních 15 - 17 let je na řece velice aktivní rybářský klub a za předsedy a opravdového sportsmana Svante Jansona se začalo s intensivním vysazováním lososů. Dnes dává řeka mezi 30 - 300 lososy ročně, ale má světlou budoucnost. Elektrický odlov ukázal, že řeka má nejvyšší počet malých lososů na metr čtvereční ve Švédsku. Zajímavostí je také cena povolenky, 300 skr/rok, týden 50 skr. Zatím jsem nikde ve světě neviděl příznivější ceny. Váha lososa se zde pohybuje okolo 2 - 10 kg.

Poslední řekou na cestě ze severu je Skelleftealv, kopie Lule. Nachází se zde přehrada asi 35 km od moře, ale loví se zde ročně kolem 1000 lososů a mořských pstruhů, ponejvíce z lodi harlingem a něco ze břehu s těžkými třpytkami. Každý rok se zde uloví losos kolem 20 kg.

Losos z Byske

Mojí domácí řekou je Byskealv, lesní řeka, nazývaná Morrum severu. Má střední velikost, hodně peřejí a perfektně se zde loví na mušku. Brodící kalhoty jsou nezbytné, ale brodění je obtížné, já se zde "koupu" i několikrát ročně. Na dně je míchaný štěrk s obrovskými kameny a dírami, navíc se dříve řeka používala k plavení dřeva, takže na některých místech leží na dně klády a ty jsou pořádně kluzké. Dříve se ryby těžko dostaly přes vodopád ve Fallforts, nacházející se asi 35 km od moře, ale klub postavil 2 rybí přechody, menší na jižní straně a v roce 2000 větší na severní. Oba fungují dobře a již v půlce června je možné lovit lososy na horním toku. Ten severní má i akvárium, kde může rybář pozorovat ryby. Je to dost velké psychické zatížení - já jsem téměř dostal mrtvičku, když ani ne 2 m ode mne proplouval mořský pstruh kolem 8 kg s lososem tak 15 - 20 kg. Jak říkám - jen pro silné nervy.

Jak daleko jde losos v řece, nikdo neví, řeka začíná v jezeru Arvidsjaur, asi 120 km od moře. Do jezera tečou 4 menší řeky, v jedné z nich lovím lipany a štiky. Známý Laponec mi před 3 roky ukazoval velikého pstruha, co tam ulovil - nebyl to pstruh, ale samec lososa, tak 3 - 4 kg. Řeka ale není zrovna pro začátečníky, většina toku je v divočině, les jde až do vody, a tak klade vysoké nároky na házecí techniku. Ovládání dvouručního muškařského prutu (14 - 16 f) a speciálních hodů jako single a double Spey nebo underhand je naprosto nezbytné. První lososi přijdou koncem května. Do konce června se jedná o velké ryby, největší ulovený losos měl 22 kg, a to roku 1999. Začátkem července je útlum, ale již v půli července a v srpnu přicházejí menší grilse 1,5 - 3 kg, občas jako loni ve větším množství.

Sezona začíná oficielně 19. června, ale to nikdo nebere vážně, ani klub ne, ovšem rybolov do oficiálního začátku se provádí systémem chyť a pusť, to je také dost velké zatížení na organismus. Před 2 roky jsem byl nucen pustit krásného lososa kolem 15 kg a loni podobného asi 13 kg. Můj největší losos v Byske z roku 1996, vážil 14,5 kg, ulovil jsem jej začátkem srpna v Landfors. Začátek sezony je nyní změněn. Od roku 2002 se zrušil začátek a lov se může provádět od odchodu ledu (duben) do konce srpna.

Výstroj - jenom první dny po odchodu ledu se loví na rychlé potápivé šňůry, jakmile teplota vody stoupne na 9 stupňů, loví se na neutrální (intermediate) šňůru a přes 12 stupňů na plovoucí. Potápivý návazec se používá, pokud voda stoupne nad normál. Pruty převážně dvouruční, ze začátku 15 - 16 f, někdy i delší, později 12 - 14 f. Jenom uprostřed léta, když je voda teplá, někteří používají jednoruční pruty třídy 6 - 8.

Muška Jock Scott

Mušky jsou kapitola sama pro sebe. Nebudu popisovat jaké, ze začátku velké, doubles and trebles velikost 2, trubičkové (tubflies) na copper tubes 1 - 1,5 inch, později menší. Ale všeobecně se používají dost velké mušky, velikost 4 - 6 doubles and trebles, tubflies, hliníkové, plastické 0,7 inch. Jen když se řeka ohřeje na koupací teplotu, tak se vyplatí malé mušky až do velikosti 14 trebles (Kamasan, Mustad) nebo 10 pstruhová velikost, doubles.

Pokud mám psát o vzorech, můžu říci, že kolik rybářů, tolik vzorů. Já používám jen dva. Řeka je hnědě zabarvená i během léta, první mojí muškou je tedy je Ally´s Shrimp, druhou Monroe Killer.

Proč vlastně losos zabere, když ve sladké vodě nežere potravu? Je tisíce druhů mušek od klasických až po jednoduché. Určitý druh vázání mušek se přeměnil na umění a klasické mušky od proslulých vazačů jako Jorgenssen, Alcott, Veverka, Cohen, Nolte, Van Groot, Smockler, Sawada, švédských vazačů Hard a von Mallotke se prodávají za ceny stovek dolarů. Kdyby některý z vás, čtenářů, měl mušku od dvou nejslavnějších vazačů - paní Megan Boyd ze Skotska, která zemřela v roce 2001, nebo Syda Glassa z USA, který zemřel v roce 1996, najměte si osobního hlídače, taková muška se platí pěticifernou sumou v dolarech. Já jsem také ze začátku vláčel kolem řek větší batoh s krabicemi plnými rozličných mušek a několik mých dobrých kamarádů a skvělých lososářů to i pořád dělá. Pro praktický rybolov jsou na jaře nejlepší větší velikosti 2 - 1,0, tubflies 1 - 1,5 inch, v létě menší, dokonce tak malé až na velikost 12 nebo dokonce 14. Single double nebo tripple iron, to je věc osobního názoru. Když je voda zakalená, tak jsou dobré dost barevné mušky, hodně červené a oranžové, v normálním stavu více utlumené barvy. Za pošmourného počasí nebo v noci, tmavé, za slunečného počasí světlé. To jsou pravidla z knížek a patrně nejsou špatná. Já dnes používám v Byske dva druhy mušek - Ally´s Shrimp, což je oranžová muška, podobná General Prakticioner, druhá je Monroe Killer, tmavá muška s dlouhým křídlem.

Muška Blue Scott

Pokud jedu do Norska nebo k nějaké řece, co neznám, mám ještě jednu krabičku s třemi druhy mušek. Silver Grey (pro norské řeky s průzračnou vodou), pak Heggeli, což je také norská muška v malých velikostech - je to opravdový zabiják, hlavně na menších říčkách, a poslední muškou je Thunder and Lightning. Zatím jsem neviděl, že bych měl potřebu pro jiné typy. Pochopitelně že mušky jsou v různých velikostech.

Co se týče nářadí, beru samozřejmě prut, naviják, šňůru a mušky. Zbytek je diskutabilní, brodící kalhoty bývají nezbytné, já dávám přednost lehkým kalhotám z GoreTex. Hák na vylovování neuznávám, tento způsob vylovování ryb mi připadá příliš sadistický. Podběrák rovněž nepoužívám, používám pouze handtailing. Lovím dost často sám, přesto tvrdím, že dobrý handtailing překonává všechno, u větších lososů dvouruční. Největšího lososa, kterého jsem si handtailoval, měl 14,5 kg v Byske a další 15,5 kg v Norsku. Kolegovi jsem dvouručně handtailoval lososa kolem 22 kg (byl puštěn zpátky, žádná přesná váha nebyla určena). Zatím jsem žádného nezkazil, ale jednou jsem si vyvrátil palec u pravé ruky. Malá daň za ty krásné ryby - v norském zdravotním středisku mi ho vrátili zpátky za pár vteřin a ani nechtěli zaplatit.

Ruská řeka Pana

Můžu říci, že jsem fanatikem na muškařské pruty. Jako muškař a prutový fanatik vlastním větší množství prutů. Lovím v různých řekách, a proto používám různé pruty, ovšem pro rybolov lososů je pro mě ideální dvouruční prut, alespoň v 90 % rybolovu. Na začátek sezony 15 - 16 f, šňůra 10 - 12, prut musí zvládnout rychlé potápivé šňůry. Pro letní rybolov je vhodný lehčí prut, 12 - 14 f, šňůra 7 - 9, loví se převážně s plovoucí šňůrou, ale prut by měl vzít alespoň potápivý návazec. U jednoručních prutů je vhodné pro letní lovení s malými muškami 10 f, šňůra 7. Pokud teplota dosahuje 10 stupňů a je vyšší stav, potom je plovoucí šňůra spolu s potápivým návazcem nejlepší kombinace.

Losos na suchou mušku je kapitola sama pro sebe, já osobně jsem v tomto směru nikdy neměl úspěch a ani nevím, že by v Byske někdo ulovil lososa na suchou mušku. Ale znám případy z Norska, Ruska a Kanady.

A na závěr ještě trochu etiky. Když rybář začne lovit pool, začne vždy nahoře. Pokud je zde více rybářů, čeká rybář, až na něj dojde řada. Potom hod, dva kroky dolů a další hod. Neexistují výjimky, pokud rybář chytí rybu, zařadí se nakonec fronty. Odstup mezi rybáři je cca 35 - 50 m. Toto je základní zákon při rybolovu na lososy.

Losos - 10 kg

Chcete se mě zeptat, kolik lososů jsem v životě ulovil? Přesné číslo neznám, protože ze začátku jsem počítal i mořské pstruhy a mořské siveny za lososy. Mé začátky byly totiž to, čemu se říká hard way, nikdo mi neřekl, jak losos vypadá. Odhadem jsem tedy ulovil v Byske kolem 220 lososů, Norsko dalo cca 100 kusů, v zemích jako Kanada, Skotsko, Irsko kolem 60 kusů. Měl jsem to štěstí lovit 5x v Rusku na poloostrově Kola, zde ta statistika byla poněkud odlišná, kolem 320 lososů. Předloňský výlet na norskou NordReisa mi vynesl lososa 15,5 kg a na řece Varzuga jsem za den ulovil 32 lososů. Ale nejvíce vzpomínám na jednu noc na řece NordReisa, kdy jsem ulovil 3 velké lososy, 11, 12,5 a 15,5 kg. To mi zaplatilo všechny nepočítané dny a týdny bez jediného záběru. A těch bylo tolik, že se nedají spočítat.

Teď, na jaře, je tady u nás ve Švédsku pořád teplota pod nulou a do začátku sezony zbývá jeden a půl měsíce. Nastává čas vázat mušky a snít o nových řekách a nových poolech.

Tím mým snem je losos přes 20 kg...

Odeslat e-mail Zavřít
 
E-mail
Předmět
Zpráva