Muškaření v okolí Karlovy Vary | články o muškaření | CzechNymph.cz
HomeČlánkyRevíryKarlovarsko 2004 (Karlsbad Fly Fishing Blues)

Karlovarsko 2004 (Karlsbad Fly Fishing Blues)

Kategorie: Muškařské revíry | Autor: Martin Schwarz Pavel Adamovský,

První část (dvou)poznámek z letošního chytání na Karlovarsku, tentokrát z říčky Teplé.

Teplá nad nádrží Březová

Do Karlových Varů jsem zavítal po několika letech. Opět se tak stalo v době svátků spojených s oslavou upálení Jana Husa (pozn. redakce: autor zřejmě zamýšlel svátky spojené s uctěním památky Jana Husa). Společně s manželkou jsme se vrátili k osvědčenému modelu kombinace rybaření a masové návštěvy filmové projekce, která je součástí karlovarského filmového festivalu. Asi je zřejmé, že jsem se snažil filmové projekci vyhýbat, jak jen to bylo politicky únosné, protože Karlovarsko skýtá pro muškaře poměrně dosti lákadel, ať již v podobě pstruhových, tak i mimopstruhových vod. Návštěvu našeho předního lázeňského města jsem navíc zpestřil i příjemným povídáním s panem Šikutem, výborným vazačem a muškařem, jenž má s místními vodami dlouhodobé zkušenosti a který mi prozradil pár tipů, bez kterých by karlovarská minivýprava nebyla tím, čím ve skutečnosti byla. Pojďme se tedy podívat dvojím pohledem na celý průběh naší malé expedice.
P.A. Model našeho prodlouženého víkendu byl velmi jednoduchý. Každé ráno jsem vyměnil manželku za kamaráda Muddlera, který již v 7:30 podupával ve Varech na Horním nádraží a pod fousy pobroukával, že mám opět zpoždění. Naším první cílem byla říčka Teplá. Původní záměr, zachytat si na úseku pod Bečovem nad Teplou, vzal za své, protože tuto část řeky spravuje České rybářství s.r.o. a pro povolenky, jichž se vydává omezený počet, se musí zajet až do samotného Bečova. První úsek Teplé, na kterém platí celosvazová povolenka, se nachází nad nádrží Březová, je poměrně krátký a musím se přiznat, že mě již podruhé trochu zklamal. Teplá zde protéká golfovým hřištěm, což samo o sobě není takový problém, pokud vám nevadí golfové míčky létající ve vaší bezprostřední blízkosti. Zklamání mě přineslo zarybnění, protože úsek Teplé nad nádrží Březová je vodou, kde kraluje bílá ryba. V létě se zde dají na streamera přesvědčit štiky, které vytahují z přehrady, ale s lososovitou rybou to valné není (přiznám se, že jsme během tříhodinové vycházky nechytili ani jedinou). Jediné zpestření pro mě při naší návštěvě představovaly malé oukleje, které (zřejmě pod vlivem opojení ze tření) dravě útočily na napodobeninu potírku. Nejlepším úlovkem pak bylo několik golfových míčků, jejichž nález nás potěšil, i když mezi fandy golfu nepatříme.

Ouklej z Teplé

M.S. Zemí neznámou a zaslíbenou, tak by se dal nazvat můj první pohled na malebné údolí říčky Teplá, jejíž tok a k němu pečlivě udržované přilehlé již zmiňované golfové hřiště připomnělo mé prací znavené šedé kůře mozkové staré dobré časy našich dvou britských výprav. Pravda, chyběly tu sice ovce, ale ty bez problémů nahradili japonští turisté odpalující své malé bílé petardy. Letmý pohled na vodu, kde sbírající hejno slušných tloušťů právě vykonávalo svou lehkou svačinku, v nás vyvolal stejné primitivní nutkání něco malého posnídat. Podotýkám, že to byl jediný úsek, kde jsem viděl sbírat ryby z hladiny, každopádně jelci nebyli v tuhle chvíli na programu. Dvě zlatohlavé nymfy měly být tou hlavní atrakcí pro zdejší pstruží a snad i lipaní osádku. Jak jsem záhy zjistil, nebyla to příliš dobrá kombinace. Tok říčky je tu mělký a proud příliš pomalý na to, aby udržel dvě zatížené mušky v pohybu. Proto vystřídala jednoho goldkopfa odlehčená nymfa jepice. Není sice všechno zlato co se třpytí, ale v tomto případě pozůstalá zlatohlavá nymfa získala nejvyšší medailovou pozici. Celkem 2 okouni, 1 „třicítkový“ tloušť a nějaká ta plotička s ouklejí. Tak znělo mé dopolední skóre.
P.A. Naše další zastávka na Teplé se konala v Březové u silničního mostu. Tento úsek jsem si matně pamatoval z mé poslední návštěvy a stejně jako naposled jsem zde přelstil v peřejích několik miniaturních potočáků na nymfu bažantí ocásek. Další zvednutí hladiny adrenalinu jsem zažil v nedalekém nadjezí, kde jsem dráždil hnědým zonkerem slušnou štičku, která se vyhřívala v mělké vodě. Situace se vyvíjela téměř podle muškařské učebnice. Nához do míst nad stanovištěm štiky, postupné přitahování streamera směrem ke štičí tlamě a přesně v okamžiku, kdy zonker míjel štiku ve vzdálenosti několika málo centimetrů, znatelný odpor. Další události však již tak ukázkové nebyly. Štika se nepohnula ani o milimetr a já brzy zjistil, že místo do štičí tlamy se můj zonker zasekl do kamene, za kterým se štika vyvalovala. Vyprošťování drahocenné mušky štiku příliš nebralo a majestátně odjela směrem do hlubších partií nadjezí.

Teplá pod nádrží Březová

Ve chvíli, kdy jsem svůj štičí souboj prohrál, se vrátil Muddler, který došel až na konec revíru a hlásil pouze masivní výskyt bílé ryby. Chvilku jsme zkusili ještě úsek na druhé straně Březové u dalšího silničního mostu, ale kromě jedné hlubší tůňky, kde se schovávalo kromě jelců i několik pěkných lipanů, se zdál úsek téměř bez vody a bez ryb.
M.S. Slunce se nám přehouplo přes hlavu a začalo pěkně pražit. Áda se jal ustrímrovat jednu malou, nebohou štičku a já se rozhodl pro muškařskou latexovou turistiku. Pátral jsem ze břehu po nějaké dokonalé tůňce s pěknými potočáky a lipany. Bohužel, marně. Říčka vytékající z nádrže Březová až k silničnímu mostu ve vsi téhož jména má charakter širokého mělkého koryta s líně tekoucí vodou, jehož dno krom kamenů lehce pokrývá i sediment bahna a řasy. Tento drobný nedostatek však nijak zvlášť nevadí místní široké populaci jelců, jejichž hejna můžete v klidu pozorovat ze strmého břehu. Příznivce pstruhů opět zklamu. Pokud tu jsou, tak ve velmi malém počtu. Přeci jen úsek od mostu dolů po proudu je pro ně mnohem příznivější a nějakou tu tečkovanou potvůrku tu vytáhnete. Co se týká mušek, tak opět fungovaly ty se zlatou hlavičkou nahazované přímo do hejna ryb. Pravděpodobně tu platí heslo kdo dříve přijde, ten dříve mele, neboť na volně unášenou mušku jelci téměř nereagovali. Suchou mušku přes den taktéž ignorovali.
P.A. Poslední část revíru, kde jsme toho dne muškařili, byl tipem od pana Šikuta. Doporučení znělo: "Zaparkujte u hotelu Richmond a chytejte v jeho bezprostředním okolí". Z parkoviště Richmondu nás sice vyhnala bezpečnostní služba (přestože jsem se snažil, oblečen do zeleného pogumovaného obleku, argumentovat, že jsme návštěvníci festivalu a jdeme shlédnout film o rybníkářství), ale k vodě jsme se nakonec stejně dostali. Ryby očividně na úseku byly. Z můstků přes Teplou jsme viděli pěkné jelce a občas i lipany.
Pro ty, kteří Teplou neznají, podotýkám, že říčka v popisovaném úseku protéká lesoparkem v před mnoha lety zregulovaném korytě. Tok je poměrně široký, ale bohužel dosti mělký téměř bez hlubokých tůní a jam. Charakter toku přímo vybízí k suchému muškaření, protože většinu ryb celkem snadno odhalíte vlastním okem. Přesvědčit však ryby na sucho, když právě nesbírají, se pro nás ukázalo dosti tvrdým oříškem. Po vyzkoušení asi desítky suchých vzorů bez sebemenšího úspěchu jsem navázal mikronymfu bažantí ocásek a během chvilky jsem zdolával třetího potočáka.
Naprostý obrat přinesla jedna dešťová přeháňka. Zatímco jsem se vydal proti proudu a neúspěšně zkoušel prochytávat všechna slibnější místa na nymfu, Muddler sušil a sušil a tahal a tahal. Přeháňka ryby vyprovokovala k intenzivnějšímu sběru a Muddler místním jelcům, lipanům a potočákům mistrně servíroval svoji oblíbenou Iron Blue Dun. Jeho obličej zářil spokojeností, protože podobným způsobem již dlouho své suché mušky neprovětral.
M.S. Z přesunu do skoro centra všeho festivalového dění jsem nebyl zrovna příliš nadšen, avšak vidina alespoň jednoho uloveného lipánka a pstroužka překonala veškerý můj ostych. Mám-li použít výraz jednoho nejmenovaného karlovarského kolegy, byli jsme zde za „exoty“, ale rozhodně to za to stálo. Lipan, stojící ve svém teritoriálním výmolu vháněl do mých žil proudy adrenalinu o to víc, co naprosto dokonale ignoroval veškeré mé nabízené mušky. Z míry jej nepřivedl ani občasný dotek nymfy či koncového vlasce o jeho bok. Nepomohl ani průzkum vodního sloupce zaměřený na to „něco“, co dotyčná ryba pravidelně při svém bočním náletu v blízkosti dna spolkla. Jediný zájem o naše bezvýsledné počínání projevili snad jen turisté, hromadící se na mostě.
Takhle jsem své nymfičky a „koučmeny“ bezvýsledně máčel až do doby, než se přehnala krátká průtrž mračen. Mozek instinktivně zareagoval jak ryba a poslal do mých rukou povel k převázání na sucho. Déšť a vše co kapky srazily do vody, to bylo to, co se pravděpodobně v tu chvilku honilo rybí hlavou. Koncová ocelová jepka s přívěsným béžovým rozencem jepice nastartovala tu pravou suchou muškařinu. Nejdříve přišel malý proudník, který se mi setřepal u nohou. Poté krásný potočák a za ním „třicítkový“ lipan. Kolečko za kolečkem, ryba za rybou. Jak už to tak bývá, neúprosný čas ukončil tohle to nádherné suché blues.

Teplá na kraji Karlových Varů Muškaření u hotelu Richmond

P.A. Úsek, kde se smí provozovat rybolov, končí u grandhotelu Pupp. Pod ním začíná chráněná rybí oblast, která je z druhé strany ohraničena mostem u hlavní pošty. Procházku kolem této části revíru vřele doporučuji. Kupte si pohárek z karlovarského porcelánu, naplňte jej tekutinou jedním ze třinácti léčivých pramenů, nasaďte tempo lázeňského šviháka a pozorně sledujte vodu. Obří parmy, tloušti a občas půlmetrový duhák z okolí hotelu Thermál jsou notoricky známí i nerybářům. Mě však nadchlo především velké množství pěkných lipanů v úseku pod karlovarským vřídlem. Zajímavé snad může být to, že lipani zde stojí v úzkých mezerách mezi velkými betonovými panely, kterými je v tomto úseku, Teplá "vydlážděna". Jen škoda, že podobné zarybnění není na úsecích, kde je povolen rybolov.
Iron Blue Dun Potírek
Přestože jsme na Teplé mnoho ryb nenachytali, nemohu říct, že bych na tuto říčku vzpomínal ve zlém. Úsek pod Bečovem nad Teplou stále zůstává zahalen do tajemna a chytání na pstruhové jedničce mělo přece jen něco do sebe. Snad to byla lázeňská atmosféra nebo možná fakt, že nás charakter toku opět po delší době donutil vyzkoušet něco jiného než nymfování. A pokud by Teplá neměla takové problémy s nízkým průtokem (vliv elektrárny Březová) a dalo by se zde občas narazit na větší lososovitou rybu, potom by se říčka zcela jistě zařadila mezi mé oblíbené revíry.
M.S. Co dodat na závěr. Snad jen předchozí slova doplním o radu, týkající se brodících kalhot, jenž jsou na říčce Teplá zbytečností a rozšíření výbavy o jemnější a kratší muškařský proutek tomu, kdo jej ještě ve své sbírce nemá.
Odeslat e-mail Zavřít
 
E-mail
Předmět
Zpráva