Muškaření na Karlovarsku | články o muškaření | CzechNymph.cz
HomeČlánkyRevíryKarlovarsko 2004 (Rolava´s Rolling Stones)

Karlovarsko 2004 (Rolava´s Rolling Stones)

Kategorie: Muškařské revíry | Autor: Martin Schwarz Pavel Adamovský,

Druhá část (dvou)poznámek z letošního chytání na Karlovarsku, tentokrát z říčky Rolavy.

Rolava, kaskáda nad Nejdkem

Rolava, Stará Role, Nejdek, to jsou místa spojená s mou minulostí a rovněž místa, do kterých se vždy rád vracím. Nedalo tudíž kamarádu Ádovi příliš velkou práci mě přesvědčit k muškařině na zdejších vodách, konkrétně na Rolavě. Po Střele to byla další z malých říček, jejíž kouzlo jsem měl možnost poznat. Přiznám se, že nemám příliš mnoho zkušeností s rybařením na menších tocích, o to to byla pro mne větší výzva, jíž se nedalo odolat. Pojďme se tedy opět dvojím pohledem podívat do krajiny lesů, vod a strání.
M.S. Ranní vstávání nepatří zrovna mezi mé oblíbené disciplíny, ale jak jde o ryby, jsem ochoten podstoupit i tuhle nepříjemnou proceduru. S ještě slepenými víčky očí mne tedy Áda vyzvedl na nádraží ve Varech, odkud jsme se pozvolna přesouvali směrem do věčných, nebo spíše zamýšlených lovišť. Jak už bývá zvykem, o přesném místě se většinou rozhoduje za jízdy v autě. Tentokrát se náš první cílový špendlík zapíchl do mapy u vísky Smolné Pece. Ani mne tak nepřekvapila nádherná okolní krajina, jako tok říčky samý. Obrovské balvany zbarvené do rezavé a oranžové barvy usměrňovaly proud vody, jenž si razil svou nelehkou cestu vpřed. Smrkový les lemující břehy prováněl svou vůní, umocněnou po předchozí lehké dešťové přeháňce, okolní vzduch a my pomalu vklouzávali do svých pogumovaných broďáků a muškařských vest. Bohužel, osud nebyl mému kolegovi příliš nakloněn a po lehké paměťové indispozici, jenž měla za následek zapomenutou vestu s kompletní výbavou a doklady, jsem nakonec zůstal v plné zbroji pouze já. Áda se tedy zhostil role rybářského průvodce a dokumentaristy.

Rolava pod Smolnou Pecí

Náročnost terénu nedává příliš na výběr z možných muškařských technik. Není proto divu, že jsem začal tradičně dvěma zalatohlavými nymfami vedenými nakrátko. Putoval jsem od tůňky k tůňce, ale bez výsledku. Po slibovaných sivenech ani památky. Rychlý peřejnatý úsek vystřídal pomalý, kde se tu a tam na hladině objevilo kolečko od sbírající ryby. Nepomohlo ani převázání na sucho. Stále s nulou jsme se oba tedy přesunuli o notný kus níže do míst, kde je na břehu vystavena malá vodní elektrárna, která ubírá vodu značné části úseku Rolavy. Na kamarádovu radu jsem vrátil zpět dva goldkopfy a s jeho slovy „házej to napříč proudu a nech to splavat pod sebe“, jsem zaznamenal první dva záběry končící jedním menším potočákem. Pak už to šlo ráz na ráz. Výběr té správně dlouhé tůně a mušky vedené na krátko, za sebou nechávaly pěknou řádku ulovených potočáků ve velikostech od 15cm až do 25 cm. Z lovu se zbraní a beze zbraně nás vytrhla až jedna vydatná bouřková přeháňka.
P.A. Při naší karlovarské minivýpravě jsem o návštěvě Rolavy nezapochyboval ani na sekundu. Na říčku, která si toho za temné komunistické doby prožila opravdu hodně, mám z několika posledních návštěv pouze hezké vzpomínky. Prameny Rolavy se nacházejí v rašeliništích vysoko v Krušných horách v blízkosti státních hranic s Německem a říčka se svižně ubírá směrem k východu až k Novým Hamrům, kde se postupně stáčí směrem na jih a prodírá se prudkým a divokým údolím směrem na Nejdek. V Nejdku se člověk snaží divokost říčky zmírnit regulací a četnými kaskádami. Pod Nejdkem si Rolava udržuje stále značný spád a svoji divokost, ale těsně nad Novou Rolí se společně s okolní krajinou postupně zklidňuje. Mezi Novou a Starou Rolí tvoří několik zákrutů v lukách a s první zahrádkářskou kolonií ve Staré Roli se z Rolavy stává městská dáma. I v Karlových Varech si však říčka stále udržuje pstruhový charakter a rozhodně nelze ani tento úsek z rybářského hlediska odepsat.
Jak již kolega naznačil, mé dočasné zatmění mozku mě připravilo o rybolov během našeho prvního dne a o pár set korun za opětovnou cestu Karlovy Vary – Praha a zpět. Snad jen pro úplnost k úseku v okolí Smolných Pecí. Muddlerovo počáteční trápení lze částečně připsat energetické politice našeho státu. Oba dva úseky od mostu u Smolných Pecí (po i proti proudu) značně ovlivňují dvě vodní elektrárny, které stahují většinu vody z Rolavy do svých náhonů. Vliv na rybí osádku je jednoznačně vidět a protože se Rolava v tomto úseku hodně obtížně brodí, je možná lepší tento úsek vynechat nebo obejít pohodlně po nedaleké silnici.

Muddler a jeho úlovek sivena Rolava nad Novou Rolí

M.S. Značně promočení po nenadálé vodní spršce jsme se rozhodli prozkoumat úsek po proudu v Nové Roli. Nejprve naše kola zastavila v místech pod zahrádkami. Rolava zde začíná protékat rovinou, což se projevilo i na její čistotě. Voda splavená z okolních luk a polí se zbarvila do smetanově kávové barvy. Šance na úlovek se tím značně snížila, proto padlo rozhodnutí vyzkoušet to o pár stovek metrů výše proti proudu. Říčka zde začíná vtékat do městečka a nad ním se prodírá ještě zalesněnou krajinou. Už není tak divoká, jako o kousek výš nahoře. Peřeje střídají tišiny, tůně nahrazují občasné jízky a obrovité balvany vystřídaly menší kameny. Co se však nezměnilo, byla rybí osádka. Malí vyhublí potočáci se hladově vrhali na nymfy a zvyšovali můj počet ulovených ryb až do doby, kdy se opět přiblížila minuta našeho odjezdu.
P.A. Přiznám se, že jsem byl trochu překvapen Muddlerovými úlovky potočáků, protože při mé poslední návštěvě Rolavy před několika lety byl dominantní rybou mezi Nejdkem a Novou Rolí siven. Možná je to důsledkem snížení kyselosti toku, možná důsledkem intenzivního vysazování potočáka, možná důsledkem našich mizerných a nekonzistentních rybářských dovedností a možná pouze náhoda. Nevím.

Muddler a dubleta Rolava pod Smolnou Pecí

M.S. Posledním cílem na říčce Rolavě byl Nejdek s kaskádovitě uspořádaným korytem říčky. V městské části zrovna probíhaly opravy zdí zpevňujících břehy toku, takže městečkem jsme jen projeli a zaparkovali na jeho konci kousek od vody. Rolava se zde opět předváděla ve své divokosti. Byť lehce zregulovaná, protékajíc nádhernou krajinou dopřávala oku a mysli pocitu klidu a pohody. Naše nohy však po několikahodinovém rybolovu byly trochu jiného názoru, ale nepředbíhejme událostem. Tentokráte již oba v plné zbroji, došourali jsme se k prvnímu jezu. Voda pod jeho přepadem se nořila do bílé pěny, kam dopadaly i Ádovy jigy. Já mezi tím na břehu dostrojoval svůj proutek a foťákem v pohotovostním režimu vyčkával jeho prvního úlovku. Ten na sebe nedal dlouho čekat. Nádherný siven i při svém malém vzrůstu bojoval o svůj život jako vlk chycený do pasti. Vyskakoval nad hladinu, snažil se setřepat z háčku, ale marně. Ku svobodě mu pomohly teprve až Ádovy ruce. Ještě před tím však následovalo focení, při kterém jsem měl prvně v životě možnost spatřit pestré mramorování pěkně rostlé rybky. Nedal jsem se dvakrát pobízet a zapojil se do hry. Z druhé strany řeky pod jezem jsem za malou chvilku i já vodil svého prvního sivena. Byl stejně nádherný jako ten kamarádův předchozí a jako i ti, co následovali po něm. Co tůň, to jeden či několik sivenů, tu a tam pro zpestření obohacená o menšího potočáka. Kdesi tam okolo běžel náš neúprosný nepřítel, čas, který v takových chvílích přestává rybář společně s pocitem hladu a žízně vnímat. Byl to jeden z těch dnů, který se rybářům do jejich délky života nezapočítává.

Rolava nad Nejdkem

P.A. Na úseku nad městečkem Nejdek jsem si stejně jako Muddler odbyl svoji premiéru. Dříve jsem tento úsek revíru ignoroval, protože jsem vždy preferoval níže položené úseky Rolavy (mylná domněnka, že čím větší voda, tím lepší chytání). Tajně jsem doufal, že konečně znovuobjevím království sivenů, které jsme dosud marně hledali na dolním toku Rolavy a kvůli kterému jsem Muddlera na Rolavu lákal.
Rolava nad Nejdkem je nezkrotitelný živel. Naštěstí jeho obyvatelé se zkrotit dají a jejich krocení se zařadilo k mým letošním nejlepším rybářským zážitkům. Již první pohled na spád Rolavy mě přinutil navázat kombinaci jig a nymfa a jsem toho názoru, že rychlost vyklesání mušek do rybou přijatelné hloubky je na popisovaném úseku Rolavy klíčová. Pár jízků v Nejdku bylo pouhou rozcvičkou proti tomu, co se dělo o několik set metrů výše. Každá slibně vyhlížející tůňka nebo hlubší proud vydaly několik slušných sivenů. Pokud mluvím o slušném sivenu, pak mám na mysli ryby mezi dvaceti a třiceti centimetry. Možná řeknete, že nic moc, ale na říčce velikosti a úživnosti Rolavy potěší každá mírová ryba. Taktika byla jednoduchá: nahazovat zatížené mušky proti proudu nebo kolmo přes proud a vyčkat pohybu konce šňůry. Následoval zásek, několik splašených výskoků, rychlé zdolání a opětovné puštění rolavských králů zpět do jejich domoviny.
M.S. Karlovarsko, respektive jeho revíry, na mne celkově zapůsobily velice pěkně. Nádherná krajina s říčkami, kde člověk někdy nepotká živou duši (myšleno tu s rybářským prutem), umožňuje na plno relaxovat a užívat si klidu a pohody. Jsou-li nepříznivé podmínky k muškaření, stačí vyměnit prut za kolo nebo houbařský košík a dopřávat si stejného oddechu. Nezapomínejme však, že by po nás měl tento kousek západních Čech zůstat neporušený tak, abychom si jej opět mohli stejně báječně užít i napříště.
Rolava u Vysoké Pece Rolava u Vysoké Pece
Rolava ve Staré Roli Rolava ve Staré Roli
P.A. Posledním úsekem, který jsem na Rolavě navštívil již bez nebohého Muddlera (pracovní povinnosti), se nacházel na okraji Karlových Varů, přesněji řečeno na začátku městské části Stará Role. Měl jsem pouhé dvě hodinky času na prochytání krátkého úseku nedaleko zahrádkářské kolonie. Moje očekávání nebylo nijak vysoké, ale také na tomto úseku Rolava rozhodně nezklamala a to jak svým charakterem tak i zarybněním (spíše kvantita než kvalita). Podměrečných potočáků jsem během krátké doby nachytal asi dvě desítky a trochu překvapením byl i úlovek dvou malých lipánků. Na zbylou část revíru Rolavy v Karlových Varech nevystačil čas, ale alespoň bude co objevovat, až se opět na západ Čech někdy v budoucnu vypravíme.

Muddlerova úspěšná technika

Siven z Rolavy

Odeslat e-mail Zavřít
 
E-mail
Předmět
Zpráva