Jak jsme lovili v listopadový pochmurný den na MP Litávka 1 přímo v Berouně.
Pozvat kolegu Kozla koncem nebo začátkem sezóny na Litávku bylo pro mě velkou výzvou. Během loňské zimy jsme totiž vždy někde u Litávky vypili více piv, než ulovili ryb. A dovedu si představit, že Kozel měl jistě také již celý týden noční můry z další nuly na Litávce. Nutno podotknout, že loňská sezóna byla i pro mě na Litávce premiérová, tudíž letos po nabraných zkušenostech jsem byl naprosto přesvědčený, že panicem na Litávce Kozel tentokrát nebude.
Pro naši krátkou sobotní výpravu jsem zvolil Litávku přímo v Berouně, protože jsem si byl 100% jistý, že ryby určitě najdeme na soutoku Litávky a náhonu Berounky, což bylo loňskou zimu jedno z mála míst, kde jsem ryby našel. Trochu jsem znejistěl ihned po našem setkání, protože Kozel hned hlásil, že v garáži naplněné vánočními dárky nechal nepostradatelnou kabelu s francouzským koňakem. Naoko jsem mu vynadal, protože již týden jsem mu opakoval, že budeme určitě chytat na francouze. To jsem ale netušil, že Kozel za chvilku začne bezvýsledně hledat i svoji tašku na navijáky. Bohužel měl tu smůlu, že já se svého francouze vzdát nechtěl, takže na Kozla zbyl naviják s plovoucí šňůrou a výzva zkusit nějakou rybu na mokro a nebo na krátkou nymfu.
Na soutoku Litávky a Berounky se děly věci. Tůň brázdilo asi pět ondater a nad soutokem v Berounce sbíraly občas nějaké větší ryby na sucho. Samozřejmě v úseku náhonu, který je celoročně hájený. Kozel první hodinku strávil focením selfies s ondatrami a navazováním návazce, který nebyl ani na mokro ani na krátkou nymfu. Já mezitím poctivě nymfoval mezi drzými a vypasenými hlodavci a postupně propadával úlovkové depresi. Za první hodinu jsem neměl ani záběr. Ani od ryb ani od ondater.
Bojovou poradu jsme dali ihned záhy a cíl byl jediný. Ulovit cokoliv, abychom nemuseli doma reportovat další zero. I přes žalostný výsledek za poslední hodinku jsem měl díky místní znalosti Kozlovo bezmeznou důvěru (alespoň se tak tvářil), tak jsme zamířili pod silniční most kousek proti proudu. Tam jsem sice nikdy v zimě nechytal, ale během sezóny zde byl úsek, kde byla spousta meších ryb.
Kozel začal lovit v tekoucí vodě (což jsem považoval v této době za trochu naivní) na způsob, který bych nazval převalovaná nymfa. Na první pohled jsem viděl, že tento den i jedno pivo bude převažovat počet chycených ryb. Jak šeredně jsem se ale zmýlil! Kozel na druhý nához tahal rybu - menšího tlouště. A za chvilku dalšího a pak hned záhy plotici. Ryby byly naskládané těsně u betonové zdi, která v tomto úseku Litávku "zdobí". Když měl Kozel ryb pět, tak už jsem nevydržel na něj koukat a zkusil jsem svoji první rybku chytit kousek po proudu.
Chvilku mi trvalo, než jsem na ten převalovaný způsob rybolovu přišel. Prostě normální vedení francouze, jak jsem zvyklý u lovu bílé ryby, vůbec nefungovalo a záběry přicházely, jen když jsem mušky nechal tak zvláštně po kozlovsku líně válet podél břehu.
Ale zlatý hřeb našeho dne přišel až na konec. Když mě Kozel dohnal, už jsme oba měli na kontě každý asi 10 kousků bílé ryby a já se začal válenou nymfou do menších ryb poměrně dobře trefovat. Kozel, vědom si své rybářské převahy, se jal prochytávat úsek ještě po mě. A za svá všechna dosavadní trápení na Litávce byl královsky odměněn. V proudku zaseknul rybu, která prohnula jeho desetistopí prut o dost výrazněji více než ty předešlé, a po krásném souboji měl v podběráku solidní ostroretku. Z ryby jsme měli radost oba dva. Kozel si užíval pocit muže dne a já jsem hned věděl, že na další zimní výpravu na Litávku Kozla nebudu muset dlouho přesvědčovat.
Výbava a mušky na podzimní a zimní Litávku:
Prut: Leichi Nano francouzská nymfa (nebo jakýkoliv jiný trojkový prut v délce 10 stop)
Top muška: Tungstenový jig Black & Purple
