Sezóna pro lov lososů již na severu Švédska dávno skončila. Jaká vlastně byla si můžete přečíst ve článku našeho švédského kolegy.
Pozn. redakce: Tento článek byl napsán v průběhu měsíce srpna, jeho uveřejnění se však zpozdilo. Tímto se Lubbemu i všem čtenářům omlouváme a pevně věříme, že i dnes jej přečtete jedním dechem, stejně jako my před dvěma měsíci.
Chtěl jsem jet tento týden na jezero s lipany i štikami, bohužel však počasí nestálo za nic. Dosud stále poprchává a místy i se sněhem. Snad mi to vyjde příští týden, moc víkendů již nezbývá do doby, kdy přijde led a sníh. Dny už se také krátí a za 2 měsíce nastává polární noc.
Lososí sezóna skončila a i obyčejné rybaření, lov štiky a okouna, se blíží ke konci. Tekoucí voda, potoky a řeky, se tady na severu zavírají 1. nebo 15. září, otevírají se znovu 15. října, ale to už všude leží sníh a led. Toto opatření se dělá kvůli pstruhům, kteří se v tu dobu třou.
Zatímco venku prší, vzpomínám na své nedávné nezapomenutelné zážitky. Poslední týden v srpnu jsem měl dovolenou, a tak jsem s mým kamarádem Clarrem (Goran Clareus, znamý spisovatel a fotograf, který napsal několik knih o lovu lososů) jel zkusit ještě nějakého lososa. Měl jsem v plánu řeku Lainio, ale Clarre je neklidná duše, a proto jsme toho na jeho popud sjeli více, nežli bych udělal sám.
Navštívili jsme tři řeky - Lainio, Kalix a řeku Kaitum, což je přítok Kalixu. Po létu bez deště bylo všude málo vody, dokonce tak málo, že v Lainio se nedalo skoro lovit. Kalix a Kaitum pramení z ledovců, takže na nich byly naše zážitky mnohem lepší. Celkově jsem na všech těchto řekách ulovil 3 lososy, 2 malé grilse a jednoho většího, asi 5 kg. Clarre vytáhl 1 grilse, ale poslední den ztratil v Kalixu 2 velké lososy. Jednoho grilse jsme si upekli na ohni, ostatní jsme pustili. Tyto řeky jsou bez jakéhokoli servisu, tečou divočinou, což pro nás znamená vytáhnout stan a tábořit.
Na řece Lainio jsme lovili v úseku Lainio - Outasjavri. Řeka zde teče kaňonem, takže bez lodě je rybolov nemožný. Po tomto zjištění jsme se přestěhovali na úsek Kangos, kde se dá lovit ze břehu a kde je to pěkně upravené pro rybáře s přístřešky proti dešti a s místy na stanování. Zážitky ovšem nebyly takové, chtělo to více vody v řece.
Kaitum je krásná řeka, lesní cesta vede jen kousek od řeky. Místní rybářský klub upravil místo na kempování a poplatek je zde dobrovolný. Jsou tu ohniště, záchody, chatka na odpočinek v případě deště a dokonce i dříví na oheň. Řeka má pěkné tůně a peřeje, zvlášť jedna, Storfors, je jako z učebnice pro lovení lososů. Tam jsme také ulovili tři grilse. V řece bylo vidět dostatečné množství lososů, ale žádné velké kusy.
Náš výlet jsme zakončili na řece Kalix. Je to velký tok, na kterém jsme lovili v úseku Saittarova, což je již dosti daleko od moře. Větší část úseku tvoří kaňon, kde se moc lovit nedá. Našli jsme však jednu skvělou tůň, kde jsem dostal jednoho většího lososa a Clarre tam ztratil dva opravdu velké. Také se zde nachází dobře upravené místo pro rybáře s ohništěm, záchodem a místy na stanování.
Povolenky se nám zdály velice levné, na Lainio 50 skr na den, a to se jedná o 20 km úsek. Na Kaitum to bylo 100 skr na 3 dny pro úsek asi 12 km dlouhý. Saittarova nás stála 50 skr na den a 10 km úsek.
S Clarrem jsme si tedy v srpnu vyzkoušeli, že člověk nemusí lovit pouze na známých řekách jako jsou Torne, Angesan a Byske, možnosti na severu jsou širší. Dokonce bych řekl, že tento náš zážitek byl plnohodnotnější, než některé mé zážitky na větších řekách. Například sezóna v Byske byla katastrofa, jiný výraz prostě neexistuje.
Tato sezóna, která měla být nejlepší v moderní době, čítala pouze 193 ulovených a nahlášených lososů. Pro srovnání - rok 1990 přinesl 600 kusů, rok 1995 500 kusů a v roce 1996 to bylo dokonce 1200 kusů. Rok 1997 přinesl 800 kusů a loňský rok již jen 300 kusů. Dle mého názoru není viníkem suché léto, ale lov se sítěmi u ústí řeky. Bude zajímavé sledovat, jak se zachová rybářský klub. Dle mých dřívějších zkušeností ale pochybuji, že se stane nějaká radikální změna k lepšímu. Ve volbách vyhráli socialisté a ti považují sportovní rybolov za buržoazní přepych.
A jaké jsou mé plány na zimu? Zakoupil jsem si nový dvouruční prut, stavebnici Loop Green Line 12.4 se šňůrou 8/9, tak budu stavět. Výroba mušek mi také zabere nějaký čas. Chtěl bych zkusit nějaké Spey a Dee vzory s heron háčkem. Jsem rád, že se mi ty podomácku vyrobené šňůry typu Rio s výměnnými špičkami docela povedly. Možná, že zkusím něco podobného i pro jednoruční pruty.
Dále se budu věnovat plánování příští sezóny. Zatím o žádných dalších výletech jako byl ten srpnový ještě neuvažuji, ale znovu určitě zkusím Sanddolu. Je sice těžké se tam dostat, ale nenechám si to ujít. Clarre mě přemlouvá na řeku Reisa, kterou já osobně považuji za nejkrásnější řeku na světě. Lovil jsem tam hodně začátkem 80. let, kdy řeka dala kolem 10 tun lososů ročně. V ostatních letech šly úlovky dolů díky pytlačině se sítěmi, roku 1991 se ulovila již jen 1 tuna. Dobrým počinem však bylo zavedení lovu chyť a pusť - poslední roky se ukazují výsledky.
V Reise se nacházejí opravdu velcí lososi, můj největší úlovek pochází právě odtud. Cesta vede jen 30 km podél řeky a losos se dá lovit ještě dalších 60 km. Na další výpravě na Reisu chceme dopravit kanoe až tam, kam vysoko jde losos. Lokální rybáři tuto situaci řeší pomocí lodi, otázka však je, kolik by to pro nás stálo. A potom se už jen týden nebo 10 dnů plavit na kanoi dolů a lovit... Je to zajímavý nápad, který si rozhodně nechám projít přes zimu hlavou.
