Chytáte i na potocích, kde se téměř nedá nahodit? Pár tipů jak na malých pstruhových potocích muškařit.
Jaro je ideálním ročním obdobím pro návštěvu menších potoků s muškařským prutem. Za prvé bývá na jaře v potocích více vody a také ještě nejsou tak zarostlé pobřežní vegetací a tudíž se o něco lehčeji nahazují mušky. Pokud píši o malém potoku, tak mám na mysli potok potok tak široký, že se na něm dá sotva muškařit. Šířka maximálně 3 metry, většinou velice bujná vegetace, která prostor pro prezentaci mušky značně zmenšuje a ryby se koncentrují v tůňkách nebo jámách na relativně malé ploše toku (a samozřejmě téměř vždy platí pravidlo, že čím slibnější tůňka, tím bujnější vegetace nebo komplikovanější překážka). Podobných potoků najdeme po celé republice desítky a nemusí se nutně jednat pouze o pstruhové vody. Velice dobře si můžeme zachytat také na mimopstruhových potocích tlouště, proudníky nebo jiné rybí druhy.
Co se týče vybavení, prvořadou nutností pro lov na malých tocích je kratší prut a to s maximální délkou do 8 stop. Muškařská šňůra nám postačí pouze jedna a to plovoucí. Ostatní vybavení již bude podobné jako na větších revírech. Snad ještě s broďáky si nemusíme dělat příliš velké starosti, alespoň ne co se tepelné izolace týče. Každopádně nedoporučuji vyrazit na ryby pouze v holinkách, neboť i malý potok má často místa, kde jsou prsačky a nebo brodící kalhoty více než užitečné.
Technika lovu na malých potocích může být individuální podle muškaře. Osobně preferuji rybolov proti vodě, protože mi dává větší šanci, že mne ryba ihned nespatří. Vzhledem k omezenému prostoru pro nahazování většinou chytám na zatížené mušky, ve většině případů na dvě zatížěné nymfy nebo kombinaci zatížená a nezatížená nymfa nebo mokrá muška. Dobré je mít v krabičce i pár suchých mušek pro místa, kde je prostoru kolem vody více a je možné mušku vysušit planými hody. Pokud místo není, pak se otevírá prostor pro použití valivých nebo prakových hodů.
Při chytání na nymfu proti vodě přichází záběr v krátké době po dopadu mušky na hladinu a pozná se podle krátkého zatažení za šňůru nebo jejího zastavení. Je nutné si uvědomit, že na malém prostoru házíme většinou mušku do míst, kde tušíme rybu a to co možná z největší vzdálenosti, abychom ji nepoplašili. Zde je rozdíl oproti větším vodám, kde muška často dopadá „před rybu“ a kde je možné se k rybám přiblížit na bližší vzdálenost. Také se zásekem musíme být na malých trochu opatrnější, protože v případě příliš agresivního záseku, který jde do prázdna, je velká pravděpodobnost, že budeme v příštích okamžicích místo vody zaměřovat svoji pozornost na studium pobřežní vegetace.
Závěrem snad pouze dvě neoddiskutovatelné výhody malých potoků. Rybí osádka zde nebývá zdecimována kormoránem a také vodáci jsou na těchto vodách pouze fata morganou. A chytání na zarostlém potoku může být často větší výzvou než masakrování vysazených duháků na „prestižnějších“ revírech.
Petru zdar!
