Rozhovor s trenérem české muškařské reprezentace v předvečer MS v muškaření na Slovensku.
MOL: Na co myslí trenér muškařské reprezentace den před závodem?
JK: Na to, aby byl manšaft v pohodě, odpočatý, dobře připravený a aby měl chuť závodit.
MOL: Naši čtenáři považují za favority MS český tým. Cítíte se jako favorité? Jaké jsou vaše ambice?
JK: Pasovat se do role favorita je vždy velice těžké, protože česká rybářská veřejnost očekává od našich kluků zlaté medaile a vítězství. Při závodech to ale bývá bohužel i jinak. Nedá se vždy vyhrávat, ale manšaft udělá pro vítězství vše, co je v jeho silách. Nechceme prodat svoji kůži zadarmo, chceme odvést takovou práci, aby naše svědomí vůči rybářské veřejnosti bylo co nejčistší.
MOL: Jaké jsou tedy vaše ambice?
JK: Naše ambice jsou vždycky vysoké. Byli bychom rádi, kdybychom si sáhli na medaile. Rádi bychom samozřejmě získali tu nejcennější. Bude však hodně záležet na štěstí při losování.
MOL: Koho považujete za největší favority mistrovství?
JK: Jako vždycky se bude rozhodovat mezi šesti, sedmi týmy. K těm patříme samozřejmě my. Dále pak Francie, která se v posledních letech stala čtyřikrát mistrem světa. Z dalších týmů jsou favority Belgie, Anglie, určitě domácí Slováci, Itálie, prostě družstva, která se v posledních deseti letech pravidelně umísťují na prvních pěti až šesti místech. Bude záležet na momentální výkonnosti, na tom, co odvedou závodníci při závodech. Myslím, že naši závodníci jsou připraveni dobře. Podle mého názoru se bude lámat chleba na říčce Bělé a na Oravě.
MOL: Jak probíhala příprava našeho družstva?
JK: Naše příprava byla třífázová. První soustředění jsme měli v květnu, kdy jsme se dostali na závodní úseky. Soustředili jsme se především na Bělou a na Váh nad Liptovským Hrádkem a v Liptovském Mikuláši. Na Oravu a na Váh u Ružomberoku jsme se nedostali, protože byla zvýšená voda. Druhá fáze následovala v červenci, kdy jsme se dostali pouze do oficiálních tréninkových úseků. To jsme se soustředili na revíry, kde jsme v květnu nechytali – na Oravu a na Váh nad Ružomberkem. Před samotným mistrovstvím světa jsme trénovali asi devět dní. Každý den začíná naše příprava od ranních hodin. S tréninkem končíme okolo šesté hodiny, kdy se vracíme na ubytovnu a po večeři a po poradě kluci vážou mušky, třeba až do jedné, do dvou hodin do rána. Dnešní den (den před závodem) mají kluci volno, aby si trochu odpočinuli, dovázali zbytek mušek a dali se do psychické pohody.
MOL: Jak bys našim čtenářům popsal revíry, na kterých se bude závodit?
JK: Začneme na Bělé. Bělá je velice rychlá, spádovitá říčka. Průzračná voda, která se zpravidla nikdy nezakalí, protože nemá z čeho. Maximálně se může zvednout hladina. Ryba se bude chytat velice těžko, protože jak spád, tak čistota vody bude velice obtížná pro chytání a myslím si, že ryby se budou chytat především tam, kde byly před závody vysazeny. Tam, kde ryby vysazeny nebyly, to bude velice těžké, protože lovit původní ryby, které nejsou velké, není vůbec jednoduché. Zásadní rybou bude hlavně potočák, ale ve spodnějších partiích je také lipan. Pstruh i lipan se vysazoval, nevíme sice, v jakém poměru, ale určitě se budou chytat oba dva druhy.
Další říčkou je Váh nad Liptovským Hrádkem. Ten bývá občas trochu přikalený, ale myslím si, že to je revír, který našim klukům docela vyhovuje. Řeka se dá dobře číst a mapovat. Zase bude hrát určitě roli to, zda se závodník dostane do míst, kde se ryba vysazovala. Nevěřím tomu, že se Slovákům podařilo zarybnit rovnoměrně všechny úseky. Ale doufám, že Váh nad Liptovským Hrádkem bude patřit k sektorům, který by měl našemu družstvu pomoci.
Další řeka je Váh pod Liptovským Hrádkem směrem k Liptovskému Mikuláši. Tok je zde již mnohem hutnější, protože Váh nabírá poměrně dost přítoků. Předpokládám, že na tomto úseku se bude chytat o něco větší ryba, opět kombinace potočák a lipan. Na tyto ryby jsme si v tréninku již leccos vyzkoušeli a doufám, že to zúročíme při závodech. Máme vyrovnaný tým, který by měl být schopný na Váhu dobře zachytat.
Potom je Váh nad Ružomberkem, což je opět charakterem odlišný úsek. Řeka má na tomto úseku více přírodní ráz. Hlavní rybou bude asi potočák. Bohužel tréninkový úsek, který se nacházel od mostu v Lískové směrem k Ružomberku charakterem neodpovídal závodnímu úseku, takže se trochu obávám, že to může mnohé závodníky trochu mást. Na tréninkovém úseku jsme nachytali hodně lipanů i pstruhů, ale závodní úsek bude podle mě úplně jiný.
Co se týká řeky Oravy, tak to si myslím, že to bude jedna z nejtěžších řek. Co jsme měli možnost sem jezdit a trénovat, tak Orava zpravidla byla vždycky mírně přikalená. Včera zrovna byla ve spodní části úplně kalná. I na Oravě bude důležitý šťastný los, protože opět zde se ryba vysazovala a zásadní věc bude dostat se do ryb. Rozhodovat tu bude v klidných úsecích tloušť, v proudných úsecích se bude lovit opět pstruh a lipan.
MOL: Dá se říct, že každá řeka vyhovuje jinému typu závodníků nebo se kluci vyrovnají úplně se vším?
JK: Je samozřejmé, že každému závodníkovi vyhovuje každá řeka trochu jinak. Všem vyhovují vody, kde se chytá pstruh a lipan, ovšem o to nepříjemnější bude Orava, kde si závodník může nalosovat úsek, kde bude bílá ryba. Podle našeho zjištění bílé ryby na Oravě není moc. Trochu počítáme s tím, že chytání bílých ryb není doménou ostatních družstev, takže bychom to měli zvládnout my, Slováci, Poláci, prostě závodníci z těch zemí, kde se tloušť vyskytuje a chytá. Chytání tloušťů a proudníků na klidných úsecích tady není zrovna jednoduché, protože po náletech kormoránů na Oravě těchto ryb zbylo opravdu málo.
MOL: Kdybys měl jmenovat jednu věc, která bude rozhodovat o umístění na předním místech, která to bude?
JK: V každém případě trochu štěstí v losování. Je směrodatné a bude to rozhodující, protože naši kluci chytat umí a pokud se dostanou do úseku, kde jsou ryby…
MOL: Dají se nějakým způsobem zúročit zkušenosti z ME, které se na Slovensku konalo před několika lety?
JK: Mistrovství Evropy, které se tady konalo, bylo trochu jiné, protože byly zvýšené vody a řeky měly vyšší průtok než nyní. Ale také při těchto závodech hrálo velkou roli rozlosování a to, kdo se dostal do ryb.
MOL: Jaká je role trenéra při samotném závodě?
JK: Budu se snažit dostat k závodníkům, kteří budou chytat na Bělé nebo na Oravě. Pouze pokud bych viděl, že má někdo problém i na Váhu, tak se podívám s některým závodníkem i na tuto řeku. Funkce trenéra při samotném závodu je taková, že projde se závodníkem celý závodní úsek, najdou spolu nejlepší místa, dohodnou se na taktice a strategii rybolovu. Hledá se nejoptimálnější varianta a ta se vyzkouší, jestli funguje nebo ne. Pokud funguje, pak u ní závodník zůstává nebo ji změní minimálně, pokud nefunguje, pak se během závodu improvizuje a provádí se změny.
MOL: Jakou naordinuješ našemu družstvu taktiku?
JK: Hlavním předpokladem je, že si musí závodníci dokonale zmapovat závodní úsek, projít ho kompletně a vytipovat nejlepší místa. Na těchto místech musí kluci začít, aby neztráceli zbytečně čas prohledáváním hluchých míst. Řekl jsem klukům, že musí vynechat velké tůně, které sice lákají tím, že tam rybář může chytit velkou rybu, ale rozhodující budou drobnější ryby, proto je lepší se věnovat těm úsekům, kde se vyskytuje menší ryba.
MOL: Díky za rozhovor a přeji, ať závod dopadne podle vašich očekávání.
